Itálie - základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Hlavou republiky je prezident, který je volen nepřímo na zasedání obou parlamentních komor, a to na dobu sedmi let. Výkonnou moc má vláda neboli Rada ministrů v čele s premiérem. Italský parlament je dvoukomorový a volený na pět let. Tvoří ho Sněmovna poslanců, která má 400 členů a Senát. Ten má 200 volených senátorů, pět doživotních, které jmenuje prezident, a jednoho ze zákona (bývalý prezident republiky). Italským prezidentem je od února 2015 Sergio Mattarella. Předsedkyní vlády je od října 2022 Giorgia Meloni.

Itálie vznikla v r. 1861 vyhlášením italského království. Prvním králem se stal Viktor Emanuel II. Během první světové války se Itálie připojila ke státům Trojdohody (Francie, Británie a Rusko), ač před válkou patřila k Trojspolku (Německo a Rakousko-Uhersko). Na konci války získala Trento a Terst. Vzedmutí nacionalistů vedlo v roce 1922 k nástupu fašistické diktatury Benita Mussoliniho a účasti ve druhé světové válce na straně Osy. Po porážce italských fašistů, obsazení severní a střední Itálie Německem a osvobození zrušila Itálie v návaznosti na referendum v roce 1946 monarchii a stala se republikou.

Během 50. a 60. let 20. století zažila země silné období hospodářského a kulturního růstu. Stala se zakládajícím členem NATO, EU a skupin G7 či G20.

Personální složení italské vlády:

• Předsedkyně vlády – Giorgia Meloni, předsedkyně FdI
• Místopředseda vlády a ministr dopravy a infrastruktury – Matteo Salvini (Liga)
• Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce – Antonio Tajani, (FI)
• Ministr ekonomiky a financí – Giancarlo Giorgetti (Liga)
• Ministr vnitra – Matteo Piantedosi (odborník)
• Ministr spravedlnosti – Carlo Nordio (FdI)
• Ministr obrany – Guido Crosetto (FdI)
• Ministr podnikání a Made in Italy – Adolfo Urso (FdI)
• Ministr zemědělství, potravinové soběstačnosti a lesů – Francesco Lollobrigida (FdI)
• Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti – Gilberto Pichetto Fratin (FI)
• Ministryně práce a sociálních věcí – Marina Elvira Calderone (odborník)
• Ministr vzdělávání a zásluhovosti – Giuseppe Valditara (Liga)
• Ministryně pro univerzitní školství a výzkum – Anna Maria Bernini (FI)
• Ministr kultury – Gennaro Sangiuliano (odborník)
• Ministr zdravotnictví – Orazio Schillaci (odborník)
• Ministryně pro cestovní ruch – Daniela Garnero Santaché (FdI)
• Bez portfeje: Státní tajemník Úřadu vlády – Alfredo Mantovano (FdI)
• Ministr pro veřejnou správu – Paolo Zangrillo (FI)
• Ministr pro regionální záležitosti a autonomie – Roberto Calderoli (Liga)
• Ministr pro civilní obranu a mořskou politiku – Sebastiano Musumeci (FdI)
• Ministr sportu a mládeže – Andrea Abodi (FdI)
• Ministr pro vztahy s Parlamentem – Luca Ciriani (FdI)
• Ministr pro evropské záležitosti, Jih, politiku teritoriální koheze a PNRR – Raffaele Fitto (FdI)
• Ministryně pro rodinu, porodnost a rovné příležitosti – Eugenia Maria Roccella (FdI)
• Ministryně pro záležitosti hendikepovaných – Alessandra Locatelli (Liga)
• Ministryně pro institucionální reformy a zjednodušení právního rámce – Maria Elisabetta Alberti Casellati (FI)

Zdroj: Governo Italiano

1.2. Zahraniční politika země

Itálie patří mezi nejvýraznější země západní Evropy, je zakládající členskou zemí EU i NATO, je členem mezinárodních neformálních sdružení spojujících nejvyspělejší světové ekonomiky (G7, G20) a patří do velké části mezinárodních organizací (OSN, OECD, OBSE, WTO, Rada Evropy, SEI ad.). V r. 2024 Itálie předsedá skupině nejsilnějších sedmi ekonomik světa G7. Tři významné mezinárodní organizace patřící pod OSN – konkrétně FAO, WFP a IFAD – v Římě mají sídlo. Vliv v zahraničně-politických tématech Itálii zajišťuje mj. členství v alianční Kvintě (US, UK, FR, DE, IT). Kabinet pod vedením Giorgie Meloni (u moci od 5. října 2022) jako základ italské zahraniční politiky definoval italské členství v EU a NATO.

Dlouhodobou prioritou italské zahraniční politiky je oblast Středomoří, resp. tzv. „rozšířeného Středomoří“, na jehož stabilitě a prosperitě do velké části závisí. Itálie je proto aktivní vůči Libyi, podporuje její demokratický vývoj, ale i hospodářské oživení, na němž hodlá participovat. Další zahraničně-politickou prioritou je pro Itálii oblast Afriky, v lednu 2024 prezentovala vláda strategický „Plán Mattei pro Afriku“. Ten má devět tzv. pilotních zemí: Egypt, Tunisko, Alžírsko, Maroko, Etiopii, Keňu, Kongo, Pobřeží slonoviny a Mosambik a strategickou vizi – prostřednictvím partnerské a rovnocenné spolupráce se zmíněnými zeměmi dosáhnout dvou klíčových priorit: regulace (omezení) nelegální migrace a posílení pozice IT jako energetického uzlu Evropy. Jednou z klíčových zahraničně-politických priorit v evropském kontextu je pro Itálii dlouhodobě oblast západního Balkánu a podpora procesu rozšíření EU o země regionu.

Ruská agrese proti Ukrajině zahájená v únoru 2022 pochopitelně výrazně definovala i italskou zahraniční a bezpečnostní politiku. Itálie se jednoznačně vyjadřuje proti ruské invazi na UA, připojuje se k veškerým krokům podpůrným pro UA a namířeným proti RU. Kyjevu posílá Itálie od počátku března 2022 vojenskou techniku, včetně těžkých zbraní, aktivní je v humanitární pomoci i přijímání uprchlíků z Ukrajiny. Italští vládní představitelé se jednoznačně vyjadřují ve prospěch Ukrajiny, Itálie podporuje sankce proti Rusku.

Itálie je aktivní v zahraničních vojenských misích – pod hlavičkou OSN, NATO i EU ad. Je přítomna na Blízkém východě, Iráku, oblasti Sahelu, na západním Balkáně a jinde. Přímo v Římě má ústředí unijní vojenská mise EUNAVFOR Med Irini zaměřená na kontrolu dodržování zbraňového embarga vůči Libyi a mise MFO (Multinational Force and Observers) dohlížející na implementaci mírové dohody mezi IL a EG. České zájmy v Itálii zastupuje Velvyslanectví ČR v Římě, Generální konzulát v Miláně a sedm Honorárních konzulátů ČR v zemi. Itálie disponuje zastupitelským úřadem v Praze a Honorárním konzulátem v Brně.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel ke dni 1. 1. 2024 činil 58 997 mil. lidí a za rok 2023 se snížil o 7 tis. Itálie je podle počtu obyvatel (po Německu a Francii) třetí nejlidnatější zemí EU a 23. zemí na světě.

Hustota obyvatel je 197 na 1 km ² (k 1. 1. 2021), nejlidnatější oblastí Itálie je region Lombardie (16,5 %), která má téměř dvojnásobný počet obyvatel než Lazio (9,7 %), které ji v žebříčku následuje. Na posledním místě se nachází Údolí Aosta, kde žije 0,2 % obyvatel.

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva (15 až 64 let) činí 22 882 mil., tj. 60,1 % obyvatel.

Itálie se řadí k zemím s nejvyšší průměrnou délkou života (muži 80,5 let a ženy 84,8 let) na světě. Podíl mužů v Itálii činil 48,7 %, podíl žen 51,3 %.

Růst populace: Populace téměř stabilní díky imigraci ze zahraničí. Více imigrantů a méně emigrantů než v předchozím roce: čisté migrační saldo se zvýšilo z +261 tisíc v r. 2022 na +274 tisíc v r. 2023. Výraznější demografický pokles ve vnitrozemí jižní Itálie. Počet cizinců k 1. 1. 2024 činí 5,3 mil. +166 tisíc oproti předchozímu roku, což představuje 8,7 %.

Národnostní složení: 91,1 % občanů Itálie se hlásí k italské národnosti; další jazykové a etnické skupiny: německá (Alto Adige), slovinská (Friuli – Venezia Giulia), francouzská (Valle d’Aosta), rómská, sintská, africké, asijské.

Náboženské složení: 97 % obyvatelstva deklaruje katolické vyznání, 1,5 % se hlásí k valdenské evangelické církvi, ostatní jsou především muslimové a příslušníci dalších vyznání (z velké části díky vysokému počtu cizinců – migrantů přicházejících v minulých letech do Itálie).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Dne 28. dubna 2023 schválil italský parlament Ekonomický a finanční dokument (DEF) pro rok 2024. Jedná se hlavní nástroj ekonomického a finančního plánování vlády obsahující aktualizovaná makroekonomická data a přehled veřejných financí. Dokument zdůrazňuje potřebu zachovat „plnou udržitelnost“ veřejných financí a uznává potřebu neutrální fiskální politiky ve střednědobém horizontu. Dokument vymezuje hlavní cíle hospodářské a rozpočtové politiky vlády ve střednědobém horizontu. Mezi ně patří postupné opuštění některých mimořádných opatření fiskální politiky zavedených v posledních třech letech a stanovení nových opatření na podporu nejzranitelnějších skupin obyvatelstva a oživení ekonomiky. Postupné, ale trvalé snižování deficitu a dluhu veřejné správy v poměru k HDP.

Růst HDP pro rok 2024 je odhadován na +0,5 %. V podzimní aktualizaci Nadef byl pro letošní rok plánovaný růst HDP na úrovni +1,2 %. Dluh v letošním roce bude na úrovni 137,8 %, v roce 2025 vzroste na 138,9 % a v roce 2026 na 139,8 %. Vláda potvrzuje cíle čistého dluhu v poměru k HDP, které již byly deklarovány v listopadu 2023 a to 4,3 % v letošním roce, 3,7 % v roce 2025 a 3,0 % v roce 2026. Cíl pro rok 2027 je stanoven na 2,2 %.

Vláda potvrdila prodloužení snížení daňového klínu a třísazbové daně z příjmu i na r. 2025, nicméně nezveřejnila, jak budou zdroje na krytí nalezeny. Na tato opatření včetně takzvaných nezměněných politik (jako jsou mezinárodní mírové mise a výzvy k veřejným zakázkám) je zapotřebí přibližně 20 mld. EUR. Inflace má v roce 2024 klesnout na 1,9 %, zejména kvůli dopadu poklesu cen energií a meziproduktů.

Očekává se, že zaměstnanost, která se v roce 2023 prudce zvýšila, bude nadále růst. Míra nezaměstnanosti by v roce 2026 měla klesnout na 7,4 %, což je o 5 % méně než před deseti lety v období dluhové krize.

Rok 2023 uzavřela Itálie s výrazně sníženým energetickým deficitem oproti roku 2022 a přebytkem obchodní bilance ve výši 34,5 mld. EUR oproti deficitu ve výši 34 mld. EUR v předchozím roce. Vývozu dominují léky a farmaceutické výrobky, strojírenské výroby, ropné a chemické produkty, automobily a náhradní díly a příslušenství. Itálie se podílí na celosvětovém vývozu i dovozu v průměru 2,8 %.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Italská ekonomika poroste v r. 2024 o 0,5 % a v příštím roce zrychlí na +1,1 %. Vysoká inflace za poslední dva roky narušila reálné příjmy, finanční podmínky zůstávají restriktivní a většina opatření spojených s pandemií covidu-19 a energetickými krizemi byla zrušena. To celkově tíží soukromou spotřebu a investice. Očekávané oživení růstu reálných mezd a nárůst veřejných investic vázaných na fondy z plánu příští generace EU tyto potíže vyrovná jen částečně.

Hlavním rizikem se může stát ukončení Superbonusu, podpůrného programu pro energeticky úsporné renovace, který se stal pro veřejné finance neudržitelným. Daňové úlevy – jakkoli dočasné – a zvýšení veřejných výdajů spojených s Plánem obnovy PNRR z velké části kompenzují snížení fiskální podpory pro rodiny a podniky, což povede k neutrální fiskální pozici v roce 2024 a mírnému fiskálnímu zpřísnění v roce 2025. Itálie by měla provést strukturální reformy v sektorech hospodářské soutěže, občanského soudnictví a veřejné správy.

Běžný účet zaznamenal přebytek (7,7 mld. EUR) rovnající se 0,9 % HDP. V r. 2022 činil -30,2 mld. EUR. Silné zlepšení bilance zboží (52,3 mld. EUR z -15,8 mld. EUR) v kombinaci s mírným zlepšením bilance služeb (-7,3 mld. EUR z -10,9 mld. EUR) kompenzovalo přechod do deficitu bilance prvotních důchodů (-6,3 mld. EUR z -14,1 mld. EUR) a mírné zhoršení schodku druhotných důchodů (-18,9 mld. EUR z -17,6 mld. EUR).

Poměr dluhu Itálie se letos opět zvýší na 139,1 % HDP, po poklesu na 137,6 % v r. 2023 a poté dále na 140 % HDP v r. 2025. Poměr schodku k HDP by se měl v r. 2024 snížit na 4,4 % ze 7,7 % v roce 2023 a poté na 3,8 % v r. 2025 a v r. 2026 na práh 3 %, jak předpokládá Pakt stability a růstu EU.

2.3. Bankovní systém

Italské bankovnictví prošlo konsolidací a slučováním bank za účasti zahraničních investorů, kteří přispěli k navýšení kapitálu a k zavádění nových technologií a produktů. Itálie je ve světě přítomna více než 80 bankovními subjekty a v Itálii má zastoupení přes 40 zahraničních bank. Specifikem italského bankovního sektoru zůstává nižší podíl velkých bank na trhu a existence mnoha menších bankovních ústavů. Dohled v oblasti úvěrů a spoření vykonává Ministerský výbor pro úvěry a úspory CICR, který spadá pod Ministerstvo financí Italské republiky. Guvernérem Italské banky je od r. 2023 Fabio Panetta.

Banka vykonává dohled nad bankovními instituty a finančními zprostředkovateli, dohlíží na finanční trhy – zejména mezibankovní a dále na trh se státními dluhopisy, pomáhá s dozorem nad platebním systémem, zastupuje Itálii v ECB, MMF a Světové bance, plní funkci poradního orgánu italské vlády pro úvěrové otázky a peněžně-finanční problematiku. Jejími akcionáři jsou: italské banky, pojišťovny a státní instituce. Banka poskytuje bankovní služby veřejné správě (zejména z titulu správy státní pokladny). Italská banka, stejně jako ostatní národní centrální banky, drží podíl na základním kapitálu ECB. Kapitálový dohled nad trhy cenných papírů s cílem zajištění ochrany investorů, efektivity a transparentnosti trhů vykonává Národní komise pro společnosti a burzu CONSOB (Commissione Nazionale per le Societa e la Borsa).

Nejsilnější italské banky: Intesa San Paolo, UniCredit, Fineco Bank, Mediobanca, Banca Mediolanum, Monte dei Paschi di Siena, Credem.

2.4. Daňový systém

Italský daňový systém je progresivní. Výběrem daní jsou pověřeny finanční úřady (Agenzia d’Entrate), které také vydávají rezidentům, fyzickým i právnickým osobám daňové identifikační číslo „Codice fiscale“. Plátcům DPH přiděluje zvláštní daňové identifikační číslo pro DPH neboli „Partita IVA“ (IVA – Imposta sul valore aggiunto). Jednání se zahraničními společnostmi má v kompetenci finanční úřad ve městě Pescara. Na stránkách Italského finančního úřadu jsou k dispozici instrukce pro cizince v anglickém jazyce.

Přehled základních daní

Daň z příjmů fyzických osob (IRPEF – Imposta sul reddito delle persone fisiche) – řídí se jednotnou italskou daňovou úpravou TIUR (Testo Unico delle Imposte sui Redditi). Dani z příjmu podléhají fyzické osoby, rezidenti i nerezidenti. Rezidenti zdaňují své celosvětové příjmy, nerezidenti pouze příjmy dosažené v Itálii. Sazby IRPEF a příjmové skupiny jsou od 1.1. 2024 strukturovány takto: 23 % pro příjmy do 28 tis. EUR; 35 % nad 28 tis. EUR a do 50 tis. EUR; 43 % u příjmů přesahujících 50 tis. EUR.

Daň z příjmů právnických osob (IRES – Imposta sul reddito delle società) – řídí se normami TIUR. Společnosti se sídlem v Itálii podléhají dani z příjmů právnických osob získaných v Itálii i v zahraničí. Společnosti bez sídla v Itálii podléhají dani z příjmů získaných na území Itálie. Zdanitelný příjem podléhá sazbě 24 %.

Daň z přidané hodnoty (IVA – Imposta sul valore aggiunto) – italská pravidla výpočtu a výběru daně z přidané hodnoty vycházejí z příslušných směrnic EU. Daň hradí obvykle konečný spotřebitel. Plátci DPH si mohou ze svého účtu DPH odečíst daně, které zaplatili. DPH nakonec zatíží konečného spotřebitele ve formě procentní přirážky ke konečné ceně zboží či služeb. Základní sazba DPH činí od října 2013 22 % (snížené sazby na vybrané druhy služeb a zboží jsou 10, 5 a 4 %).

Územní obchodní daň (IRAP – Imposta regionale sulle attività produttive) – místní daní z hodnoty produkce vytvořené v příslušném regionu za určité období. Příjmy z této daně jdou do rozpočtů jednotlivých regionů.

OSVČ mohou uplatnit rovnou daň 5 % v prvních 5 letech činnosti a 15 % poté do ročního příjmu 85 000 EUR. Prahová hodnota proti vyhýbání se riziku je 100 000 EUR. Nad tuto částku musí opustit režim paušálu a vrací se do běžného režimu DPH. Povinnost elektronické fakturace byla od 1. 1. 2024 rozšířena na všechna OSVČ.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Obchod mezi oběma zeměmi si v r. 2023 udržel mírný celkový růst o 3 % s celkovým obratem 18,1 mld. EUR. Český export do Itálie si udržel dobré tempo růstu 7 % a činil 9,6 mld. EUR. Italský export do ČR však zaznamenal mírný pokles o 1 % a činil 8,5 mld. EUR. Zahraniční obchod s Itálií tak částečně odráží celkový trend české ekonomiky, která v důsledku oslabení vnitřní poptávky zaznamenává pokles dovozu. Výborné byly naopak výsledky italského exportu strojů a zařízení, které rostly dvouciferně.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Italský zahraniční obchod se ukazuje jako solidní i ve velmi složitém mezinárodním kontextu. Především potíže hlavního hospodářského partnera, Německa, které mají přímý vliv na pokles bilaterálního exportu.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Navzdory globálním výzvám a výkyvům na mezinárodních trzích si Itálie v roce 2023 udržela pozitivní obchodní bilanci se zeměmi mimo EU, což podtrhlo odolnost obchodu a výrazné snížení energetického deficitu.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Podle zprávy UNCTAD z r. 2023 se příliv přímých zahraničních investic do Itálie v roce 2022 zrychlil a dosáhl 19,9 mld. USD poté, co zaznamenal negativní toky v posledních několika letech. Objem přímých zahraničních investic dosáhl 448,5 mld. USD, přibližně 22,3 % HDP země. Hlavními investory jsou Nizozemsko (23,7 %), Lucembursko (17,7 %), Francie (17,6 %), Německo (9,2 %), UK (7,6 %) a Švýcarsko (6,1 %). Z hlediska sektorů je nejvíce zastoupen zpracovatelský průmysl 29,1 %, následují odborné, vědecké a technické činnosti (15 %), informace a komunikace (10,9 %), finanční a pojišťovací činnosti (9,8 %) a velkoobchod a maloobchod (8,8 %).

Jako nejatraktivnější oblast se potvrdil severozápad. Mezi důvody, proč investovat v Itálii, je skutečnost, že země má jeden z největších trhů v EU, má diverzifikovanou ekonomiku a kvalifikovanou pracovní sílu, je jednou z hlavních výrobních zemí na světě a má dobrou infrastrukturu a strategickou polohu na křižovatce mezi Evropou, severní Afrikou a Blízkým východem. Mezi kritické body patří nadměrná byrokratická zátěž pro podnikání.

EPH je výrazně zastoupen na italském energetickém trhu prostřednictvím EP Produzione, který je 5. největším producentem elektrické energie v Itálii s postavením za „velkou“ energetickou „čtyřkou“ (Enel, Eni, A2A, Edison) s podílem cca 6 % na výrobě elektřiny. EPP vlastní 6 elektráren a realizuje další 2 investiční projekty. Česká zbrojařská firma Czechoslovak Group (CSG) koupila v listopadu 2022 70% podíl v italské firmě Fiocchi, která patří mezi největší světové výrobce malorážové munice. Firma Sazka Group vlastní 32,5 % v italské loterii Lotto. Akvizici 300 lékáren s 1500 zaměstnanci a obratem 500 mil. EUR uskutečnili 4 investoři, mezi nimiž je rovněž česká skupina Dr. Max.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Itálie je členem Evropské unie od 1. ledna 1952, je členem schengenu a eurozóny. Společně s dalšími členskými zeměmi EU tedy Itálie vytváří Společný trh a celní prostor a je součástí Společné obchodní politiky EU. Itálie se aktivně podílí v rámci EU na vyjednávání a uzavírání obchodních dohod se třetími zeměmi. Itálie rovněž aktivně podporuje multilaterální obchodní systém založený na WTO.

Smlouvy s ČR

Základním smluvním dokumentem upravujícím, kromě jiného, podmínky pro rozvoj hospodářských a obchodních vztahů je Smlouva o přistoupení ČR k EU, jejíž ratifikační listiny ze strany ČR byly uloženy u vlády Italské republiky dne 3. 11. 2003.

Základní smlouvy a dohody v hospodářské oblasti:

• Dohoda mezi vládou ČR a vládou Itálie o rozvoji hospodářské spolupráce ze dne 4. 11. 1997, která vstoupila v platnost k 8. 2. 2001.
• Dohoda o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a zabránění daňovému úniku z 5. 5. 1981.
• Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci ze dne 23. 1 1996, v platnost vstoupila dne 21. 3. 1998.
• K 31. 12. 2008 byla po dohodě smluvních stran ukončena platnost Dohody o podpoře a ochraně investic mezi ČR a Itálie ze dne 22. 1. 1996.

Dále platí tyto dohody:

• Dohoda o mezinárodní silniční dopravě
• Dohoda o vypořádání otevřených finančních a majetkových otázek
• Dohoda o spolupráci na veterinárním úseku
• Dohoda o spolupráci v oblasti vědy a techniky
• Dohoda o letecké dopravě
• Memorandum o porozumění o spolupráci v oblasti malých a středních podniků
• Memorandum o porozumění a spolupráci mezi Ministerstvem dopravy ČR a Ministerstvem infrastruktur a dopravy Itálie
• Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem pro podniky a Made in Italy, které se zaměřuje na spolupráci v oblastech automobilového průmyslu, elektroniky a smart cities
• Dohoda o obranném průmyslu mezi Ministerstvem obrany ČR a Ministerstvem obrany Itálie

3.4. Rozvojová spolupráce

Gestory italské rozvojové spolupráce jsou Ministerstvo zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce Itálie (spravuje cca 1/3 finančních prostředků určených na rozvojovou pomoc), Ministerstvo hospodářství a financí Itálie (spravuje zbylé 2/3), které jsou určeny jako kapitálové vklady do bank a rozvojových fondů, na restrukturalizace či prominutí dluhů a na příspěvky do fondů EU. Kromě těchto ministerstev se na rozvojové pomoci účastní v omezené míře další ministerstva, regiony a úřady místní samosprávy.

Italská agentura pro rozvojovou spolupráci (AICS) zajišťuje technicko-provozní část italského systému rozvojové spolupráce. AICS, která má právní subjektivitu podle veřejného práva a podléhá pravomoci a dohledu MZV, provádí řízení a kontrolu iniciativ rozvojové spolupráce a asistenční a technickou podporu ústřední a místní veřejné správy v projektech rozvojové spolupráce.

Mezi priority italské rozvojové spolupráce z hlediska sektorů patří: posilování dobrého vládnutí, zemědělství a potravinová bezpečnost, školství, zdravotnictví a rozvoj soukromého podnikání. K těmto prioritám v poslední době přibyly projekty prevence migrace. Ve srovnání zemí OECD Itálie nepatří k největším poskytovatelům prostředků na rozvojovou spolupráci a je opakovaně vyzývána, aby podíl rozvojových prostředků zvýšila. V r. 2023 Itálie snížila prostředky na rozvojovou spolupráci o 15,5 % na 6,01 mld. USD oproti 6,5 mld. USD v r. 2022, což činí 0,27 % HND Itálie.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Infrastruktura a doprava

Celková hodnota logistických činností v Itálii v roce 2023 činila 135,4 mld. EUR, což je 8,2 % italského HDP, a zaměstnává přibližně 1,4 mil. osob. Vzhledem k rostoucímu významu exportu je otázka investic a plánování ve střednědobém a dlouhodobém horizontu v odvětví dopravy a infrastruktury pro Itálii stále důležitější. Více než 60 % italského obchodu probíhá s ostatními evropskými zeměmi. Alpské přechody proto hrají rozhodující roli pro železniční i silniční dopravu. V Itálii úspěšně působí Škoda Transportation, CZ Loko a Dako CZ. Škoda Transportation získala významnou zakázku na výrobu deseti obousměrných tramvají pro město Bergamo. CZ Loko už dodalo do Itálie více než 100 posunovacích lokomotiv. Příležitosti jsou jak pro dodavatele celků, tak pro dodavatele subdodávek a ITC.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Obranný průmysl patří k předním průmyslovým odvětvím Itálie s obratem přes 20 mld. EUR. Dvě italské společnosti (Leonardo, Fincantieri) figurující na předních příčkách světových výrobců zbraní. Itálie je šestou zemí na světě v obranném sektoru. Itálie má rozsáhlou a vyspělou výrobní základnu obsahující vesmírné systémy, elektroniku, letadla, obrněná vozidla, zbraňové systémy a lodě. V sektoru pracuje kolem 52 tis. osob. Itálie se podílí na celosvětovém exportu zbraní ve výši 3,8 %, 67 % vývozu míří na Střední východ včetně zemí Perského zálivu. Vláda České republiky schválila akvizici 24 letounů F-35 a část těchto letounů se bude kompletovat v továrně Faco v italské Cameri. Příležitosti jsou v zapojení českých firem do dodavatelských řetězců Leonardo a do spolupráce v rámci European Defence Fund (EDF).

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Italská vláda vyčlenila v rámci Plánu obnovy 40 mld. EUR na digitální transformaci a rozvoj sítí 5G. Klade důraz na digitalizaci průmyslu se zvláštním akcentem na malé a střední podniky a na rozvíjející se technologie, jako jsou umělá inteligence a blockchain, zvýšení volného oběhu dat, zlepšení propojení a sociálního začlenění, podporu rozvoje inteligentních měst. V roce 2023 vzrostl trh s umělou inteligencí v Itálii o 52 % a dosáhl celkové hodnoty 760 mil. EUR. Perspektivním oborem je kybernetická bezpečnost. Podle analýzy 60 % velkých společností plánuje navýšení svého rozpočtu na aktivity v oblasti kybernetické bezpečnosti vzhledem k nárůstu kybernetické kriminality. Vláda oznámila vyčlenění zdrojů v r. 2024 na boj proti kybernetické kriminalitě ve výši 220 mil. EUR. V oblasti ICT a kybernetické bezpečnosti se v Itálii koná řada akcí, kde jsou příležitosti k navázání kontaktů.

▶ Voda a životní prostředí

Rozšířený řetězec dodávek vody zahrnuje širokou škálu hospodářských činností, od zemědělské výroby až po výrobu vody a energetický sektor, a ovlivňuje celkem 1,4 milionu zemědělských podniků, přibližně 330 tisíc výrobních podniků a 10 tisíc energetických společností. Přímý i nepřímý dopad tohoto odvětví přináší přidanou hodnotu 16,5 mld. EUR a aktivuje více než 150 tisíc pracovních míst. Příležitosti jsou pro české firmy vyrábějící a dodávající výrobky, služby a technologie v oboru vodohospodářství na italském trhu (úprava pitné vody, zpracování odpadních vod, výstavba související infrastruktury, zpracování ekologických zátěží a škod). České firmy mohou uspět jak svými výrobky a technologiemi, tak i v případných konsorciích s místními firmami. Infrastrukturní projekty ve vodohospodářství vyžadují komplexní dodávky řady výrobků a navazujících služeb

▶ Automobilový průmysl

Podle údajů z r. 2023 má italský automobilový trh hodnotu 46,2 mld. EUR. Přestože se výroba neumisťuje na předních místech žebříčku, zůstává pro ekonomiku země klíčovým odvětvím. Díky historickým značkám, jako jsou Fiat, Alfa Romeo, Maserati a Ferrari, si Itálie vybudovala pověst země s vynikajícím designem a motory automobilů. V r. 2023 bylo v Itálii vyrobeno 796 394 vozidel, což je téměř stejně jako v roce předchozím. Příležitosti lze nalézt ve výrobě, budování infrastruktury či softwaru pro nabíječky. Do rychlodobíjecích stanic investují aktuálně také italské dálnice. Prostřednictvím své dceřiné společnosti FreeToX otevírají první ze 100 plánovaných rychlodobíjecích stanic s výkonem 300 kW a průměrnou dobou nabíjení 15–20 minut. Celkově budou italské dálnice investovat přes 45 mil. EUR do stanic pro rychlodobíjení a na zkapalňování zemního plynu a vodíku pro těžká vozidla, do rozvoje intermodálních služeb a městské mobility, a platforem pro sdílení automobilů mezi jednotlivci a výměnu volné kapacity mezi dopravci.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Itálie je vědeckou velmocí s řadou známých výzkumných ústavů. Výzkum v Itálii je podporován především z veřejných prostředků. Vnitrostátní financování vědeckého a technologického výzkumu zajišťuje především Ministerstvo pro univerzity a výzkum (MUR), Národní rada pro výzkum (CNR), veřejné orgány a další ministerstva. Výdaje na rok 2023 představovaly 16,3 mld. EUR. V roce 2024 se státní výdaje na výzkum lehce sníží na 16,1 mld. EUR. Státní výdaje na výzkum a vývoj činí kolem 0,7 % HDP. V roce 2016 došlo k podpisu Memoranda mezi ÚJV Řež a Deposito Avogadro. Společnost Deposito Avogadro patří do skupiny Stellantis (dříve Fiat) a spravuje bývalou elektrárnu Avogadro RS-1 a bývalý jaderný experimentální výzkumný reaktor umístěný v jaderné elektrárně Saluggia.

▶ Energetika

Z celkového objemu výroby elektrické energie v Itálii připadlo v roce 2023 36,8 % na obnovitelné zdroje energie, které jsou rozděleny: 38,2 % na vodní energii (+36,1 % oproti roku 2022), 28,4 % na větrnou energii (+15,1 %), 14 % na fotovoltaiku (+10,6 %) a zbytek na tepelnou energii a geotermální energii. V Itálii došlo v r. 2023 k úspoře plynu ve výši přibližně 4 mld. m ³ oproti roku 2022. Energetický průmyslový holding EPH je výrazně zastoupen na italském energetickém trhu prostřednictvím EP Produzione, který je 5. největším producentem elektrické energie v Itálii s postavením za „velkou“ energetickou „čtyřkou“ (Enel, Eni, A2A, Edison) s podílem cca 6 % na výrobě elektřiny. EPP má 6 elektráren a realizuje další dva investiční projekty. ČEZ postaví v severní Itálii až sedm plynových kogeneračních jednotek, které budou umístěny souběžně s trasou ropovodu TAL. To umožní navýšení dodávky ropy z italského Terstu do České republiky.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Farmaceutické společnosti v Itálii mají pro zemi strategickou hodnotu s roční produkcí ve výši cca 35 mld. EUR. Itálie je spolu s Francií a Německem farmaceutickým lídrem v EU. Itálie je rovněž díky téměř 7 tis. výzkumným pracovníkům a investicím ve výši více než 3 mld. EUR ročně (díky 1,4 mld. EUR je Itálie jedním z předních světových hráčů ve farmaceutickém výzkumu). Jedná se o strategické sektory, jako jsou výroba léků včetně vakcín a moderních terapií, aktivní složky a meziprodukty, lékařské přístroje a diagnostiku, biotechnologie, nanotechnologie, digitální terapie, bioinformatiku a další zdravotnické zboží a technologie. Příležitosti lze nalézt v oblasti výroby a spolupráce či subdodávkách účinných látek a v nanotechnologiích.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Prvotním prostředkem komunikace je telefon, kterému se dává přednost před dopisy či emaily, na které často přichází odpověď s výrazným zpožděním. Preferuje se osobní jednání, ale v důsledku pandemie se rovněž staly součástí jednání i videokonference. První kontakt je formální a nezbytná je komunikace v italštině. Dobrý vzhled, dobrý dojem a zdvořilé vystupování jsou klíčové. Zatímco sever je formálnější a kulturně se více blíží střední Evropě, jih je emocionálnější a osobnější. Italové mluví velmi rychle.

4.2. Oslovení

Italové jsou přátelští a hovorní, ale při navazování nového obchodního vztahu je očekáván formální přístup a oslovování příjmením, případně titulem. Jednání může postupně přejít do osobní roviny, ale je třeba, aby k tomu byl jednající vyzván. Je vhodné začít hovor obecnými tématy a nepřicházet hned k věci. Navázání trvalejších vazeb předpokládá respekt vůči pozici partnera a vytvoření důvěry.

Je třeba být flexibilní, například v otázkách dochvilnosti místních partnerů. U zahraničního partnera je dochvilnost považována za součást jeho profesionality, stejně jako vhodné oblečení. Jednávání mohou být časově náročná a zpočátku může být důležitější vytvořit vazby, než dojednat konkrétní podmínky. Je preferováno osobní jednání, ale pandemie učinila s online schůzek rovněž akceptovatelnou formu.

Při prvním kontaktu doporučujeme nejdříve zavolat a teprve poté zaslat email a jeho přijetí pak případně po čase telefonicky ověřit. Italové upřednostňují osobní jednání a je třeba počítat s tím, že anglicky mnoho lidí nehovoří. Potenciálního partnera si předem dobře ověřte, což je možné za úplatu prostřednictvím italského obchodního rejstříku firem.

Českým podnikatelům je v Itálii k dispozici ekonomický úsek Velvyslanectví ČR, který organizuje a koordinuje programy na podporu ekonomických aktivit ČR v Itálii v rámci projektů ekonomické diplomacie a napomáhá při navazování obchodních vztahů mezi Itálií a ČR.

Asistenční služby podnikatelům poskytuje rovněž zahraniční kancelář Agentury na podporu exportu CzechTrade v Miláně. Poskytuje konzultace v oblasti podnikání, založení firmy, případně provádějí marketingový průzkum trhu, dále mohou vyhledat vhodné obchodní partnery a případně ověřit jejich zájem o nabízený produkt. CzechTrade se také zaměřuje na ekonomickou prezentaci se státní podporou na vybraných výstavních akcích.

MZV ČR provozuje Klientské centrum pro export a připravuje katalog exportních služeb, které poskytuje českým společnostem ve všech teritoriích působnosti českých zastupitelských úřadů. Jednotlivé české společnosti se tak mohou obracet na velvyslanectví s dotazy týkajícími se například vstupní exportní konzultace a přípravy jednání v dané zemi, vyhodnocení aktuální ekonomické situace v daném teritoriu, pomoci při zprostředkování kontaktů, získání informací od místních státních či regionálních úřadů a institucí a asistence při jednání s nimi.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní schůzky jsou nezbytnou součástí rozvíjení kontaktů a dochvilnost je od cizinců automaticky očekávána. Na druhou stranu je třeba počítat s tím, že místní partneři často dochvilní nejsou. Italové preferují jednání s vedením společnosti. Proces vyjednávání může být zdlouhavý a ne zcela systematický, preferovaným jazykem je italština.

Formální oslovení a vystupování je pro začátek jednání důležité, stejně tak formální oblečení. K neformálnímu jednání by měl přejít první místní partner. Přes vůli dlouze jednat a dohadovat se existuje ochota ke kompromisu.

Při obchodním jednání se vyplácí nechat italské zákazníky zpočátku vést rozhovor, protože přílišná přímočarost obchodního rozhovoru může působit stroze a úsečně. To neodpovídá italské kultuře, kde se po vytvoření ovzduší důvěry preferuje otevřenost a uvolněnost.

Itálie vždy udává módní trendy a italští obchodníci se tím řídí. Na první pohled je rozeznáte podle kvalitních a dokonale vyleštěných bot, kravaty a perfektně padnoucího obleku. Posuzují podle toho i nového obchodního partnera.

Jsou známí intenzivním tlakem na nízké ceny, které jsou jedny z nejnižších v rámci zemí EU. Ital nikdy nepřijme první nabídku. Čeká se, že si necháte prostor pro slevu. V případě, že to neuděláte, Ital vás bude považovat za špatného obchodníka a obchodu s vámi se vyhne.

Nepodceňujte čas strávený na přípravě svých marketingových materiálů a webových stránek alespoň v angličtině, ideálně v italštině.

V Itálii je potřeba mít připravenou přesnou, stručnou, kvalitně zpracovanou a originální firemní prezentaci, která zaujme. Katalogy a propagační materiály je nutné mít v dobré kvalitě, přehledné, nezahlcené textem.

4.4. Komunikace

Zvyklosti v obchodním společenském styku v Itálii se příliš neliší od zvyklostí v ČR. Obchodníci v Itálii oceňují rychlou odpověď na své dotazy a očekávají, že na jejich korespondenci bude reagováno alespoň potvrzením o přijetí. Ze strany italských partnerů je pak třeba počítat s občasnou prodlevou.

Ve srovnání s Čechy přecházejí Italové rychleji do neformálního oslovování jménem a do tykání. Nicméně první kontakty jsou zpravidla formální, přičemž Italové dbají na používání akademických titulů (u vysokoškoláků je tradiční oslovení „Dottore“ v případě absolventů technických škol „Ingegnere“) a pracovních funkcí, jimiž se odlišuje hierarchické postavení pracovníků firem (např. Direttore nebo Presidente).

Vyhněte se konfliktním tématům jako je politická či ekonomická situace. Naopak Italové ocení kladné poznámky o italském umění, kultuře, stylu, fotbalu, kuchyni nebo hudbě.

Oficiálním jazykem Itálie je italština a její znalost je očekávána a je pro úspěch jednání nezbytná. Italové ocení, pokud je ve firmě někdo, s kým mohou komunikovat ve svém jazyce. Ve větších firmách s mezinárodním přesahem je běžná znalost angličtiny. U hranic s Rakouskem a Německem je rozšířená němčina, u francouzských hranic pak francouzština.

Běžná pracovní doba v Itálii začíná kolem 9 hod. do 13 hod., následuje polední přestávka, a pokračuje od 14:30 do 17:30–19:00 hod.

Z důvodu takřka celostátních dovolených bývají v srpnu uzavřeny velké průmyslové podniky, úřady, obchodní domy a různé provozovny služeb občanům. V mnohých soukromých podnicích a menších obchodech je otevírací doba omezená.

4.5. Doporučení

Doporučujeme se seznámit velmi podrobně s italským trhem, který je poměrně nasycen a se specifiky jednotlivých regionů. Vzhledem k regionálním rozdílům je potřeba zvážit, kde se může výrobek či nabízená služba uplatnit. Je třeba vyzdvihnout kvality nabízeného produktu.

Pro začátek je strategické využít služeb obchodních zástupců, kteří jsou znalí místních trhů a jsou napojeni na odběratele. Obchodní zástupce hraje v italské ekonomice klíčovou roli a podle odhadů Národní federace asociací obchodních agentů a reprezentantů (zkr. FNAARC) dosahuje objem kontraktů uzavřených díky činnosti obchodních zástupců až 70 % HDP.

Vhodného obchodního zástupce lze vyhledat podle druhu výrobku buď na stránkách jedné z největších agentur Agent 321 či se zúčastnit veletrhu obchodních zástupců , který se koná každoročně na podzim v Miláně. Detailnější informace může českým firmám poskytnout zahraniční kancelář CzechTrade v Miláně nebo ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Římě.

4.6. Státní svátky

Seznam státních svátků:

• 1. ledna – Nový rok
• 6. ledna – Tři králové Velikonoční pondělí
• 25. dubna – Den osvobození
• 1. května – Svátek práce
• 2. června – Vznik Italské republiky
• 15. srpna – Nanebevstoupení
• 1. listopad – Všech svatých
• 8. prosince – Neposkvrněné početí
• 25. a 26. prosince – vánoční svátky

V jednotlivých italských městech se slaví dále církevní svátky zasvěcené patronům daného města (pracovní činnost omezena, úřady uzavřeny):

• Milán – sv. Ambrož – 7. prosince
• Florencie – sv. Jan – 24. června
• Řím – sv. Petr a sv. Pavel – 29. června
• Neapol – sv. Gennaro – 19. září

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

České firmy, které mají zájem o vstup na italský trh, by měly nejprve zacílit na konkrétní region, provést průzkum trhu a analýzu podmínek uplatnění výrobků na trhu. Vývozní firmy by měly provést předběžné cenové kalkulace a objektivní porovnání s nabídkou konkurence.

Pro Itálii je typický výskyt průmyslových klastrů, v rámci kterých se koncentrují jednotlivá odvětví.

Italský trh je v řadě oborů zcela zaplněn a nové produkty mají šanci na uplatnění zpravidla tehdy, je-li při jejich prodeji nabízena nižší než obvyklá cena, nebo má-li takový produkt výjimečné technické parametry.

Rychlost a přesnost dodávky dle sjednaných podmínek je samozřejmostí. Italové vyvíjejí velký tlak na cenu, hledají levnější dodávky z mimoevropských států, či dislokují výrobu mimo apeninský poloostrov. V důsledku pandemie se však u strategických sektorů zvažuje podpora návratu výroby zpět do Itálie, či zemí EU.

Často převažuje italské povědomí o levném českém zboží. Je třeba se na jednání o obchodních podmínkách řádně připravit a nechat si prostor pro dodatečnou slevu. V praxi je velmi běžné, že italské společnosti neuznávají prodejní podmínky českého dodavatele a trvají na vlastních. Je velmi důležité, aby české firmy trvaly především na částečné, či úplné platbě zboží předem.

Obvyklé ceny na italském trhu v řadě komodit si lze ověřit – např. milánská obchodní komora pravidelně vydává souhrnný materiál, který obsahuje velkoobchodní cenové indikace pro vybrané druhy zboží.

Pro prosazení výrobků je vhodné využít více cest současně: sledovat veletržní akce – účastnit se jako návštěvník nebo vystavovatel a využít informací, oborových studií, seznamů členů a aktualit publikovaných podnikatelskými asociacemi – např. informace o cenách nemovitostí, surovin a výrobků ve velkoobchodě on-line za poplatek nabízí milánská obchodní komora.

V oblasti potravinářského i nepotravinářského maloobchodu v Itálii mají oproti většině dalších zemí EU dosud významný podíl malé nezávislé obchody. Mezi hlavní prodejní řetězce v Itálii patří Coop, Conad, Eurospin, Billa, Bric, Carrefour, Colmar, Crai, Despar, Decathlon, Esselunga, Emmelunga, Gigante, IKEA, Iper, Lidl, Leroy Merlin, Pam, Rinascente a Selex.

Při uzavírání obchodních kontraktů, z hlediska prevence případných budoucích sporů, je v zájmu obou partnerů uzavírat veškeré kontrakty písemnou formou. Pro daný kontrakt jsou určující tzv. všeobecné podmínky, na nichž se obchodní partneři vzájemně dohodnou. Je důležité uvést platební podmínky, dodací podmínky a způsob řešení sporů.

Je vhodné je sepsat písemně (tato praxe je obvyklá zejména u standardních komodit či služeb – podmínky se uvádí drobným písmem na zadní stranu kontraktu). Na takto specifikované podmínky se lze v případě sporu odvolat. Je třeba mít na zřeteli, že Itálie se skládá z dvaceti regionů, které jsou jeden od druhého velmi odlišné. Jen velmi malý zlomek velkých společností pokrývá svou distribuční sítí celý Apeninský poloostrov. Vzhledem k odlišnosti jednotlivých regionů je také pravděpodobné, že české výrobky (týká se především spotřebního zboží, potravin) nebudou vhodné pro všechny regiony.

Pro Itálii je charakteristické velké množství malých a středních průmyslových podniků, ve vnitřním obchodě často rodinných. Pro velké rozdíly hospodářské vyspělosti severní a jižní části země je taktické navazovat první obchodní kontakty, provádět průzkum trhu (zejména na veletrzích) a vyhledávat obchodní zástupce především na severu Itálie. Z těchto důvodů je dobré si vytipovat na začátek jeden, dva regiony a organizovat prodej formou výhradního/nevýhradního dovozce či obchodního zástupce. Pro jih je žádoucí vyhledat si zástupce se znalostí místních poměrů.

K prosazování českého zboží v italských regionech pomáhají mj. proexportní akce MZV ČR, Hospodářské komory ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR a agentury CzechTrade. Četné semináře, prezentace a podnikatelské mise do Itálie pořádané Velvyslanectvím ČR v Římě společně s Generálním konzulátem v Miláně a zahraniční kanceláří CzechTrade v Miláně mají své nezastupitelné místo při rozvíjení bilaterální spolupráce a při „otevírání dveří“ českým výrobcům a exportérům.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Přes veškeré úsilí o zjednodušení procedur zůstává založení společnosti v Itálii poměrně komplikovanou a časově náročnou záležitostí. Zejména pro cizince. Podnikatelé zakládající společnost se mohou obrátit na daňové, finanční a podnikové poradce (it. „dottore commercialista“), kteří se touto problematikou profesionálně zabývají. K založení společnosti je však možné využít i služeb notáře, nebo advokátní kanceláře. Při založení obchodní společnosti je mimo jiné nezbytné zapsání do obchodního rejstříku vedeného místní obchodní komorou (Registro Imprese).

Některé velké obchodní komory (členství je pro všechny firmy v Itálii povinné) mají pro cizince specializované přepážky. Pobočky (it. sede secondaria) mohou v Itálii existovat, aniž by bylo nutné zakládat samostatné právnické osoby. Lze je financovat prostřednictvím běžného účtu mateřského podniku, který také jmenuje ředitele a právního představitele pobočky. I zde však je třeba registrovat jednotku u příslušné obchodní komory.

Hlavní právní formy italských obchodních společností

• Akciová společnost/Società per azioni (S.p.A.): stanovy musí mít formu veřejného dokumentu a obsahovat předmět podnikání, výši upsaného a zaplaceného základního jmění, jména a pravomoci statutárního, vrcholného a dozorčího orgánu, atd. Minimální základní jmění je 50 000 EUR. Z toho minimálně 25 % základního kapitálu (rovná se 12 500 eur) musí být splaceno do banky.
• Společnost s ručením omezeným/Società a responsabilità limitata (S.r.l.): Minimální základní jmění je 1 EUR. Podmínky pro založení jsou obdobné jako u akciové společnosti, při založení musí být alespoň dva společníci. Jedná se o nejrozšířenější formu, která spojuje výhody kapitálových a osobních obchodních společností.
• Veřejná obchodní společnost/Società in nome collettivo (S.n.c.): tvoří ji většinou dva nebo více společníků, kteří ručí za závazky společnosti neomezeně celým svým majetkem.
• Komanditní společnost/Società in accomandita semplice (S.a.s.): společnost má dva druhy společníků, komplementáři ručí za dluhy neomezeně, řídí a zastupují společnost, komanditisté ručí jen do výše svého splaceného podílu.
• Komanditní společnost na akcie/Società in accomandita per azioni (S.a.p.A.): společnost je kombinací komanditní a akciové společnosti.
• Individuální podnik, firma jednotlivce/lavoratore autonomo: je velmi běžnou formou podnikání, jejíž náležitostí je zápis do obchodního rejstříku u obchodní komory v místě působení.

5.3. Marketing a komunikace

Propagace výrobků či služeb formou inzerce v tisku je běžná. Inzerce zboží se provádí i rozesíláním prospektů. Využít se dají billboardy nebo reklamní vysílání v rozhlase a televizi. Běžná je také reklama na internetu a sociálních sítích.

Oblast sdělovacích prostředků je v Itálii velmi rozsáhlá a pestrá. Vedle mnoha periodik s distribucí po celé zemi (např. ekonomický deník Il Sole 24 Ore, dále pak Corriere della Sera, Il Messaggero, La Stampa, La Repubblica, Il Fatto Quotidiano) existují stovky větších či menších lokálních tiskovin a dalších médií, jako jsou televizní a rozhlasové stanice. Ve velkých městech jsou distribuovány zdarma maloformátové deníky Metro (obdobně jako v ČR), Leggo a City. K distribuci těchto tiskovin jsou využívány zejména prostory zastávek a stanic v městské hromadné dopravě.

Propagace ve sdělovacích prostředcích sice může ovlivnit veřejné mínění, ale jedná se o poměrně nákladnou formu reklamy. Účinnou alternativou je prezentace na mezinárodních nebo lokálních veletrzích a výstavách, které jsou v Itálii velmi početné. Propagace by měla být v italském jazyce. Mezi přední PR agentury patří Alkemy, Marketing Italia, Caffeina, AQuest a We Are Social. Nejvýznamnější HR agentury v Itálii jsou Randstad, Adecco, In Job, Gi Group, e Manpower.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana práv duševního vlastnictví v Itálii odpovídá standardům zemí EU. Při pouličním prodeji je však možné se setkat s kopiemi spotřebního zboží známých značek (kabelky, parfémy, oblečení). Ochrana duševního vlastnictví je v Itálii upravena zákonem č. 30 z 10. února 2005 „Kodex průmyslového vlastnictví“. Vedením agendy ochrany duševního vlastnictví je pověřeno Ministerstvo hospodářského rozvoje Itálie.

Ochrana duševního vlastnictví zahrnuje tři hlavní oblasti:

• Patenty: zabraňují třetím stranám prodávat, používat a/nebo vytvářet už patentovaný vynález;
• Registrované ochranné známky: chrání rozlišovací znak určité služby nebo produktu, čímž zabraňují třetím stranám v používání stejných nebo podobných označení. Vždy je nutná předchozí registrace platné ochranné známky;
• Autorská práva: umožňuje chránit duševní dílo a brání všem subjektům, které nejsou autorizovány samotným autorem, aby je využívaly – a to i ekonomicky. Dílo je chráněno od okamžiku svého vzniku, aniž by bylo nutné jej uložit nebo zaregistrovat.

Ochrany těchto práv lze dosáhnout prostřednictvím trestněprávních, občanskoprávních a správních opatření, která mají za cíl zabránit neoprávněnému užívání duševního vlastnictví, sankcionovat toto užívání a poskytnout nositelům práv náhradu škody způsobené neoprávněným užíváním.

5.5. Trh veřejných zakázek

Italská pravidla nákupů veřejného sektoru odpovídají pravidlům jednotného vnitřního trhu EU a pravidlům WTO. Veřejné zakázky se realizují na vládní i na regionální úrovni, přičemž objemy zakázek místních samospráv mohou někdy převyšovat objemy vládních nákupů, což souvisí s rostoucí mírou fiskálního federalismu.

Zadavatel může požadovat předložení dokladů o tom, že dodavatel:

• je registrován v obchodním rejstříku
• má potřebné finanční prostředky a ekonomickou kapacitu
• má potřebnou technickou kapacitu

Dále mohou zadavatelé žádat o bankovní vyjádření, nebo o předložení obchodní bilance nebo výkazu celkového obratu za poslední tři roky. Vyžadují se i certifikáty o bezdlužnosti vůči správě sociálního zabezpečení a vůči finančnímu úřadu.

Veřejné tendry jsou publikovány v úředních listech: Úřední věstník Itálie (Gazzetta Ufficiale Italiana ), Úřední regionální věstníky (le Gazzette Ufficiali Regionali) a v italských denících nebo technických časopisech, které o vypsaných tendrech informují v rámci běžné inzerce. Současně jsou zasílány dopisy vybraným dodavatelům s podrobnostmi soutěže. Nabídky do veřejných soutěží musí být podány v italském jazyce, jde-li o německy nebo francouzsky mluvící autonomní region, lze je podat i v těchto dvou jazycích.

Sledováním vyhlašovaných tendrů se zabývá v celostátním měřítku firma TELEMAT , která vede aktualizované databáze nově vyhlašovaných tendrů a výsledků výběrových řízení. Výrobci jednotlivých komponentů se tak mohou obrátit např. na vítěze tendru na stavbu nemocnice, kterému mohou nabídnout své výrobky jako subdodavatelé. Přehled vypsaných veřejných zakázek např. ve zdravotnictví je k dispozici na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví Itálie .

Další soukromou společností, která mimo jiné nabízí poradenství potenciálním účastníkům tendrů v oblasti zdravotnictví, je např. Sanità Appalti , na jejíchž webových stránkách lze nalézt kompletní přehled vypsaných tendrů v Itálii, a  Infoplus , která se v programu Salus specializuje na tendry ve zdravotnictví.

Podíl zahraničních společností, které se úspěšně účastní tendrů v Itálii, se odhaduje na relativně malý. Italská kultura klade velký důraz na osobní vztahy a to platí i v podnikání, což může ovlivnit i výsledky některých výběrových řízení. Tuto nevýhodu mohou zahraniční společnosti kompenzovat nalezením vhodného lokálního partnera.

Některé velké společnosti vedou registr dodavatelů, jako např. skupina Italských železnic (mezi ně patří např. RFI ) a vypisované tendry jsou určeny pouze pro tyto registrované subjekty , do kterých se zpravidla mohou přihlásit i zahraniční firmy.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Kupní smlouvy mezi českými a italskými podniky se doporučuje uzavírat písemně kvůli minimalizaci případných sporů. Jakékoliv závady zboží nebo reklamace je odběratel povinen ohlásit prodejci včas – zpravidla do osmi dnů po jejich zjištění, a to písemně. Reklamace by měla být uznána rovněž písemně. Nárok se promlčuje po uplynutí jednoho roku od předání zboží.

Součástí smlouvy mezi dodavatelem a odběratelem by mělo být určení příslušného práva (českého nebo italského), podle něhož se budou řídit náležitosti smlouvy, případně arbitrážních soudů, které budou spory řešit. Veškeré spory při neurčení této podmínky se řeší podle mezinárodního práva soukromého.

Z důvodu obtížné vymahatelnosti práva prostřednictvím italské justice, způsobené značnou délkou soudních řízení v Itálii, se nabízí řešení obchodních sporů formou arbitráže. Rizikem rozhodčího řízení je však samozřejmě následná nemožnost uplatnění opravných prostředků (odvolání se proti rozhodnutí).

Při dojednávání obchodních kontraktů s italskými partnery se doporučuje dobře ošetřit platební podmínky a zvláště u nových partnerů žádat záruky.

Vzhledem k výskytu organizovaného zločinu mohou být rizika obchodování s firmami z jižních regionů vyšší. Z toho vyplývají například rizika při účtování a hrazení DPH v intrakomunitárním obchodě v EU atd. Doporučujeme ověřit platnost daňového identifikačního čísla (DIČ) italské firmy . Před uzavíráním obchodních kontraktů je možné si vyžádat za úplatu u obchodních komor informace o obchodním partnerovi. Ověření bonity klienta je také standardní službou, kterou poskytuje kancelář CzechTrade v Miláně .

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Občan ČR může vstupovat a pobývat na území ostatních členských států EU bez zvláštních omezení, a to pouze na základě platného cestovního dokladu nebo průkazu totožnosti. Je nezbytné, aby byli nezletilí cestující vybaveni vlastním cestovním dokladem. Při pobytu delším než tři měsíce je zapotřebí se přihlásit k pobytu na příslušném městském úřadu dle místa pobytu (tzv. Ufficio anagrafe). Podrobné a aktualizované informace lze nalézt na webových stránkách italské policie . Pro pobyty kratší tří měsíců se nevyžadují žádné formality.

Jako cestovní doklad je vedle cestovního pasu možné používat i občanské průkazy typu identifikační karty, vydané po roce 1993, tzn. od vzniku ČR. U řidičů se vyžaduje technický průkaz vozidla, řidičský průkaz a zelená karta. Očkovací průkaz je nutný pro domácí zvířata, stáří vakcinace v rozmezí 12–20 dnů.

Za použití dálnic se vybírá mýtné (pro orientaci je možno uvést, že úsek Brennerský průsmyk – Řím stojí cca 60 EUR). Dálnice v jižním směru od Salerna, v Kalábrii, Apulii a Sicílii nejsou zpoplatňovány. Ceny benzínu a motorové nafty patří k nejvyšším v Evropě. Při parkování je vhodné používat centrální záchytná parkoviště na okraji velkoměst, v centru se parkuje obtížně.

Doprava po železnici je dražší než doprava autobusy. Jízdenky na městskou dopravu je třeba zakoupit předem, všechny zastávky jsou na znamení. Před cestou do Itálie bývá vhodné si zjistit, zda právě neprobíhá nebo se nechystá stávka (letištního personálu, železniční a autobusové dopravy, prodejců pohonných hmot atd.). Informace o probíhajících stávkách lze nalézt na stránkách italského ministerstva dopravy .

Hl. město Řím – doprava z letiště do centra a zpět: Autobusem: Z letiště Fiumicino je doprava zabezpečena několika autobusovými linkami. Nejvyužívanější jsou modré autobusy společnosti Cotral, Terravision nebo SIT SHUTTLE. Z letiště Ciampino do centra města je možné využít autobusy Cotral, Atral, Terravison a SIT SHUTTLE. Vlakem: z římského letiště Fiumicino (nazývané též Aeroporto Leonardo da Vinci) jezdí každých 30 minut vlak Leonardo Express nebo regionální vlaky .

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Specifikum zaměstnávání místních sil, ale i cizinců v Itálii vyplývá zejména ze silného postavení odborů. Italské odborové centrály vyjednávají kolektivní smlouvy, které jsou platné pro celý sektor a daný druh vykonávané práce a týkají se i pracovních podmínek cizinců v Itálii. Součástí kolektivních smluv jsou sjednané limity na práci bez přestávky, minimální mzdy atd.

Průměrná měsíční mzda je velmi rozdílná na severu Itálie a jihu Itálie. S touto problematikou souvisí i vysílání českých zaměstnanců firem sídlících v ČR do Itálie k přechodnému výkonu práce při dodržení pravidel v oblasti sociálního zabezpečení. V tomto smyslu je na italské straně kompetentní Italská správa sociálního zabezpečení (INPS) , která v souladu s komunitárními pravidly vydává pokyny. Na české straně je partnerskou institucí INPS Česká správa sociálního zabezpečení, která rovněž poskytuje potřebné informace týkající se problematiky vysílání českých zaměstnanců k výkonu práce do zahraničí.

Pokud máte v úmyslu v Itálii pracovat nebo pobývat déle než 3 měsíce, potřebujete získat číslo sociálního zabezpečení, italsky codice fiscale . O číslo se žádá na místním finančním úřadu – Agenzia delle Entrate .

Zdravotní pojištění: Podle místa pobytu se zaregistrujte na příslušné pobočce zdravotní pojišťovny ASL (Azienda Sanitaria Locale) a získáte zdravotní průkaz.

Důležité je určení daňové příslušnosti (daňové rezidence) a určení rozsahu zdanění v daném státě. Pokud dojde k situaci, že si dva státy dělají nárok na zdanění jednoho příjmu (a to například na základě bydliště v jednom státu a pracovního výkonu v druhém státu), použije se v tomto případě bilaterální smlouva o zamezení dvojího zdanění, která je mezi těmito státy uzavřena. Český daňový rezident, tj. poplatník s neomezenou daňovou povinností, je ten, který má na území ČR „bydliště“ nebo se zde „obvykle zdržuje“ (alespoň 183 dnů v příslušném roce).

Daňová povinnost se vztahuje nejen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, ale i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Mezi Českou republikou a Itálií platí od roku 1984 bilaterální dohoda o zamezení dvojího zdanění č. 17/1985 Sb. Pro vyloučení dvojího zdanění se podle této dohody použije metoda vynětí. Občané ČR mohou od 27. 7. 2006 na území Itálie pracovat bez pracovního povolení. Další informace lze nalézt na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR .

5.9. Veletrhy a akce

V Itálii se každoročně koná několik stovek veletrhů, kterých se účastní přibližně 200 000 vystavovatelů a 20 milionů návštěvníků. Italské veletrhy přinášejí obchody v hodnotě 60 mld. EUR, což představuje 50 % vývozu společností, které se jich účastní.

Seznamy výstav a veletrhů v Itálii lze nalézt na následujících webových stránkách:

• Comitato Fiere Industria CFI (Výbor průmyslových veletrhů ) (italsky, anglicky)
• Associazione Esposizioni e Fiere Italiane (Sdružení italských výstav a veletrhů ) (italsky, anglicky, čínsky, rusky, španělsky, francouzsky, portugalsky, německy, arabsky)
• Fiera Milano (Milánský veletrh ), (italsky, anglicky, česky).

Na serveru www.all.biz (mezinárodní rejstřík firem, zboží, služeb a informací pro podnikatele v několika jazykových mutacích) lze nalézt také přehled veletrhů v Itálii, česky. Informace o plánovaných oficiálních účastech ČR na výstavách a veletrzích v zahraničí lze nalézt na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, dále lze informace o veletrzích s plánovanou českou účastí najít na stránkách BusinessInfo.cz v sekci zahraniční obchod – Itálie. Společnou účast českých firem rovněž organizují CzechTrade Milán společně s ekonomickým úsekem Velvyslanectví ČR v Římě.

Mezi nejdůležitější veletrhy v Itálii patří nábytkářský a designový veletrh Salone Internazionale del Mobile, který se obvykle koná na začátku dubna v Miláně. Expo Ferroviaria věnovaný železničnímu průmyslu a  Milano Unica věnovaný módě. Dalším městem, kde se konají zajímavé veletrhy, je Parma kde se konají veletrhy Mercanteinfiera , věnovaný starožitnostem, který se koná dvakrát ročně v březnu a v září/říjnu. Cibus, jedna z nejvýznamnějších světových akcí v potravinářském odvětví, která se koná v květnu. Ve Veroně se konají Cosmo Bike Show, veletrh zaměřený na jízdní kola. Vinitaly , významná akce věnovaná vinařskému sektoru, která se koná na začátku dubna. V Rimini se konají TTG Travel Experience , věnovaný cestovnímu ruchu, který se koná každoročně na podzim. Music Inside Rimini, veletrh věnovaný sektoru hudby. V Bologni se koná také řada významných veletrhů, např. kosmetický Cosmoprof.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Římě
Via dei Gracchi 322, 00 192 Roma
Tel.: +39/06 360 957 1 (ústředna)
Ekonomický úsek: +39/06 360 957 29 nebo 30
E-mail ekonomického úseku: rome.commerce@mzv.gov.cz
E-mail velvyslanectví: rome@mzv.gov.cz
Konzulární pohotovost: +39/335 310 450
Web: www.mzv.gov.cz/rome
Na Velvyslanectví ČR v Římě se lze dostat metrem A, stanice Lepanto.

Generální konzulát Milán
Via Giovanni Battista Morgagni 20, 20 129 Milano
Tel.: +39 02 3650 9000
Nouzová linka: +39 375 637 81 79
E-mail: Milan@mzv.gov.cz
Web: www.mzv.gov.cz/milan

Honorární konzuláty ČR v Itálii

CzechTrade – zahraniční kancelář MPO ČR
Marek Atanasčev – vedoucí zahraniční kanceláře
Tel.: +39/02 29532109
E-mail: milano@czechtrade.cz
Web: www.czechtrade.cz

CzechTourism
Tel.: +39/02 742 01 626
E-mail: milano@czechtourism.com
Web: www.czechtourism.cz

České centrum Řím
Tel.: +39 06 36 09 57 37
E-mail: ccroma@czechcentres.cz
Web: rome.czechcentres.cz

České centrum Milán
Tel.: +39/02 29411242
E-mail: ccmilan@czechcentres.cz
Web: milano.czechcentres.cz

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• Karabiníci: 112
• Policie: 113
• Hasiči: 115
• První pomoc: 118

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Italské instituce:

• Invitalia – Národní agentura pro podporu investic a rozvoj firem
• Obchodní rejstřík Itálie
• Úřad vlády
• Poslanecká sněmovna
• Senát
• Úřad pro ochranu hosp. soutěže
• ISTAT – Italský statistický úřad
• Italská pošta

Webové stránky vybraných ministerstev:

• MAECI – Ministero degli Affari Esteri e della Cooperazione Internazionale – Ministerstvo zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce (hovorově „Farnesina“ nebo také „Esteri“)
• MEF – Ministero dell’Economia e delle Finanze – Ministerstvo hospodářství a financí
• Ministero per imprese a made in Italy – Ministerstvo pro podniky a Made in Italy,
• Ministero delle Infrastrutture e dei trasporti – Ministerstvo pro dopravu a infrastrukturu
• Ministerstvo zemědělství, potravinářské soběstačnosti a lesů – Ministero dell’Agricoltura, sovranita alimentare e delle Foreste

Webové stránky některých deníků:

• Il Sole 24 Ore – hlavní ekonomický deník v Itálii, majitel: Generální konfederace italského průmyslu
• Milano Finanza – další významný ekonomický deník v Itálii, se zaměřením na finanční trhy
• La Repubblica

Webové stránky italských regionů:

• Abruzzo: www.regione.abruzzo.it
• Basilicata: www.regione.basilicata.it
• Bolzano – Alto Adige
• Calabria: www.regione.calabria.it
• Campania: www.regione.campania.it
• Emilia Romagna: www.regione.emilia-romagna.it
• Friuli-Venezia-Giulia: www.regione.fvg.it
• Liguria: www.regione.liguria.it
• Lombardia: www.regione.lombardia.it
• Lazio: www.regione.lazio.it
• Marche: www.regione.marche.it
• Molise: www.regione.molise.it
• Piemonte: www.regione.piemonte.it
• Puglia: www.regione.puglia.it
• Sardegna: www.regione.sardegna.it
• Sicilia: www.regione.sicilia.it
• Toscana: www.regione.toscana.it
• Trentino-Alto Adige: www.regione.taa.it
• Umbria: www.regione.umbria.it
• Valle d’Aosta: www.regione.vda.it
• Veneto: www.regione.veneto.it