Malta - základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Maltská republika (Republika Ta’Malta, Republic of Malta)

Prezidentka: Myriam Spiteri Debono (ve funkci od 2024)

Vládu o 18 ministrech jmenuje prezident republiky, řídí ji premiér. Současná vláda Labour Party působí od parlamentních voleb 26. 3. 2022, jmenována byla 30. 3. 2022, mírně modifikována 6. 1. 2024, má pětiletý mandát.

Aktuální složení vlády ke dni 1. 5. 2024:

• Robert Abela: předseda vlády a lídr Labour Party
• Chris Fearne: mpř. vlády a ministr pro evropské fondy, sociální dialog a ochranu zákazníků
• Ian Borg: ministr zahraničních věcí, evropských záležitostí a obchodu Owen Bonnici: ministr pro národní dědictví, umění a místní samosprávu
• Michael Falzon: ministr pro sociální politiku a práva dětí Anton Refalo, ministr zemědělství, rybolovu a práv zvířat Roderick Galdes: ministr pro sociální a dostupné bydlení
• Silvio Schembri: ministr hospodářství, podnikání a strategických projektů Julia Farrugia Portelliová: ministryně pro inkluzi a sektor dobrovolnictví Clint Camilleri: ministr pro Gozo a plánování
• Byron Camilleri: ministr vnitra, bezpečnosti, reforem a rovnosti
• Clayton Bartolo: ministr pro cestovní ruch a veřejnou čistotu
• Miriam Dalliová: ministryně životního prostředí, energetiky a restrukturalizace Velkého přístavu (Grand Harbour)
• Clyde Caruana: ministr financí a zaměstnanosti Clifton Grima: ministr pro vzdělávání, sport, mládež, výzkum a inovace
• Stefan Zrinzo Azzopardi: ministr pro půdu a implementaci volebního programu Jonathan Attard: ministr spravedlnosti a reformy stavebního sektoru Jo Etienne Abela, ministr zdravotnictví a aktivního stárnutí
• Chris Bonnet, ministr dopravy, infrastruktury a veřejných prací

Politické tendence v zemi a výhled

Všeobecné volby na Maltě se konaly v březnu 2022, kdy byla sestavena i nová maltská vláda pod silným mandátem premiéra Roberta Abely, lídra Labouristické strany (v pozici předsedy vlády MT od ledna 2020, kdy nahradil Josepha Muscata). Labouristická strana ve volbách zvítězila již potřetí (2013, 2017, 2022), pod leadershipem Abely nicméně poprvé a to více než 55% podílem hlasů. Vzhledem k jednoznačnému politickému vítězství Labour Party v parlamentních volbách (26. 3. 2022), stejně jako dlouhodobě klesajícím preferencím opoziční Nationalist Party, neočekáváme v dalším období žádné převratné změny maltské politické scény. Průzkumy před evropskými volbami konanými v červnu 2024 přisuzují na konci dubna vládní Labour cca 50 % hlasů a opoziční Nationalist Party cca 40 % hlasů. Od dubna 2024 má Malta novou prezidentku Myriam Spiteri Debono, dlouholetou političku Labouristické strany. Spiteri Debono je již 11. prezidentkou Malty a rovněž třetí ženou na tomto postu, má pětiletý mandát, je volena nepřímo. Je rovněž první hlavou maltského státu zvolenou po novelizaci ústavní legislativy, na jejím zvolení vláda a opozice musela dosáhnout konsenzu nutného ke zvolení kandidátky ústavní dvoutřetinovou většinou.

1.2. Zahraniční politika země

Dnešní Maltská republika byla až do r. 1964 součástí britského impéria a dodnes ji s Velkou Británií a se zeměmi Společenství národů pojí úzké vazby (Commonwealth of Nations). Malta je vojensky neutrální zemí, členským státem EU (od r. 2004), je aktivní v multilaterální diplomacii: kromě EU mj. v Radě Evropy, OBSE, OSN ad. V l. 2023-2024 je Malta nestálým členem Rady bezpečnosti OSN, v r. 2024 vykonává funkci předsedajícího státu OBSE. Její členství ve Společenství národů (a předchozí členství ve Hnutí nezúčastněných zemí v l. 1979-2004) dodnes ovlivňuje zahraničně-politickou orientaci Malty.

Pro zahraničně-politické priority Malty je zásadní její poloha a velikost. Prostor Středomoří je pro Maltu klíčový, stejně jako vztahy se „sousedy“, včetně zemí (severní) Afriky a Blízkého východu. Prostor Středomoří, silný multilateralismus, kontrola migrace, silná vazba na Velkou Británii, podpora přímých investic a obchodu na Maltě jsou tak hlavními liniemi maltské zahraniční politiky. Malta je rovněž velmi aktivní v agendě malých ostrovních států.

Česká republika své vztahy s Maltou spravuje z velvyslanectví ČR v Římě, na konci června 2022 byl na Maltě znovu otevřen honorární konzulát ČR. Malta má pro ČR nerezidentního velvyslance se sídlem ve Vallettě a v Praze má honorární konzulát.

1.3. Obyvatelstvo

Na Maltě a ostrově Gozo žije podle posledních údajů 536,74 tis. obyvatel.

Malta je nejhustěji obydlená země EU a jedna z nejhustěji obydlených zemí na světě, hustota osídlení činí 1.672 ob. /km2, 73,34 % obyvatel je ekonomicky činných a 93,2 % populace žije ve městech.

Průměrný věk činí 40,3 roků, průměrný roční přírůstek činí 1,07 % (2023).

Demografické složení: Malťané tvoří 97 % populace, Britové 2 % a ostatní 1 %.

Úřední jazyk: Oficiálními úředními jazyky jsou maltština a angličtina.

Vyznání: Většina obyvatel (98%) se hlásí k římsko-katolickému náboženství.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Po mimořádném růstu HDP v roce 2022 (8,1 %) zůstal růst reálného HDP v roce 2023 na vysoké úrovni 4,5 %. Soukromá spotřeba a čistý vývoz nadále silně rostly. Naopak tvorba hrubého fixního kapitálu poklesla při slabší stavební aktivitě v roce 2023. Vliv srovnávací základny z nákupu dopravních letadel v roce 2022 rovněž tlumil růst investic. V roce 2024 je růst odhadován na 2,9 % a bude tažen čistým vývozem a soukromou spotřebou, které by měly nadále silně růst, i když pomalejším tempem než v předchozích dvou letech. Očekává se, že růst investic se po zpomalení výstavby zrychlí a veřejná spotřeba zůstane silná. Růst v roce 2025 se předpokládá ve výši 3,2 %, přičemž tempo růstu spotřeby, investic a čistého vývozu se ve srovnání s rokem 2024 stabilizuje na mírně nižší úrovni. Inflace dosáhla v roce 2023 5,6 %, a to navzdory tomu, že ceny energií byly vládními zásahy udržovány na úrovni roku 2020. Inflace v letech 2024 a 2025 se odhaduje na 3,0 % a 1,9 %, přičemž budou pokračovat tlaky na ceny potravin a služeb, zatímco maloobchodní ceny energií zůstanou v důsledku vládních zásahů stabilní. V prosinci 2023 činila měsíční míra nezaměstnanosti 2,4 procenta. Míra nezaměstnanosti osob ve věku 15 až 24 let v prosinci 2023 činila 6,9 %, zatímco míra nezaměstnanosti osob ve věku 25 až 74 let činila 2,0 %. Hlavní hnací silou maltské ekonomiky je terciární sektor. Přední odvětví představují cestovní ruch a finanční služby, námořní sektor (stavba lodí), textilní a oděvní průmysl. Stejně jako ve většině rozvinutých ekonomik začíná mít zpracovatelský sektor (který přispívá k tvorbě HDP 17 %) menší důležitost než terciární sektor. Vývozní produkty Malty jsou stroje a mechanická zařízení, farmaceutické výrobky, hračky, hry a sportovní vybavení. Malta dováží nerostná paliva, oleje a výrobky, elektrické přístroje, stroje a mechanická zařízení, plastové a jiné polotovary, vozidla a jejich části. Díky strategické poloze ostrova vedle jedné z nejrušnějších námořních tras na světě mezi Evropou, severní Afrikou a Středním východem se Malta etablovala jako přední námořní centrum nabízející řadu služeb a zařízení námořnímu průmyslu. Malta poskytla značné investice do modernizace a rozvoje námořních zařízení a infrastruktury. Patří mezi ně výstavba Malta Freeport, Malta Oil Tanking, Malta Super Yacht Services, různé jachtařské přístavy a modernizace maltských suchých doků. Vláda investovala do nové infrastruktury a zařízení a kvalifikovaní rejdaři a odborníci nabízí své služby v rámci dobře regulovaného námořního právního rámce. Pobídky k používání mladších plavidel a přístup k provádění inspekcí výrazně přispěly k tomu, že Malta je na bílé listině „Pařížského memoranda o porozumění o státní přístavní inspekci“, což přitahuje významné lodní společnosti. U lodí plujících pod maltskou vlajkou je méně pravděpodobné, že budou zadrženy v přístavech z důvodu porušení mezinárodních úmluv.

Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

HDP Malty vzrostl v roce 2023 o 4,3 %. Hospodářský růst by měl podle prognóz Centrální banky zůstat silný a v roce 2024 dosáhnout výše 3,8 %. V roce 2023 schodek i dluh v poměru k HDP opět zaznamenaly pokles. Schodek rozpočtu Malty se snížil z 5,5 % v roce 2022 na 4,9 % v roce 2023, což znamená snížení o 0,6 procentního bodu. Dluh v poměru k HDP rovněž zaznamenal pokles z 51,6 % v roce 2022 na 50,4 % v roce 2023, což představuje snížení o 1,2 procentního bodu.

Růst vládních příjmů byl vyšší než nárůst výdajů, což odráželo silný nárůst zaměstnanosti a spotřeby. Navzdory několika vládním podporám, jako jsou dotace na elektřinu, paliva, plyn a obiloviny, jakož i realizaci různých kapitálových projektů, včetně modernizace infrastruktury země, se vládě podařilo schodek snížit. Zlepšování poměru rozpočtového schodku k HDP bude pokračovat i v nadcházejících letech, přičemž fiskální snížení o 0,5 % bude plánováno v rozpočtu na rok 2024.

Na trhu práce přetrvávají napjaté podmínky a míra nezaměstnanosti činí 2,7 % a očekává se, že bude stabilní v roce 2024. Inflace v roce 2023 byla na úrovni 5,7 %, v roce 2024 se očekává snížení inflace na 3,7 %. Vláda bude pokračovat v subvencování růstu cen souvisejících s energiemi, pohonnými hmotami a obilovinami pro rok 2024, přičemž v roce 2024 se očekává, že dotace dosáhnou 350 milionů EUR.

Malta využije možnosti stanovené ve směrnici EU o minimální dani, což jí umožní odložit provádění pravidel, podle nichž se na nadnárodní firmy s příjmy nad 750 milionů EUR ročně vztahuje minimální daň ve výši 15 %.

2.3. Bankovní systém

Domácí bankovní sektor zůstává spolehlivým pilířem maltské ekonomiky, v rámci níž významnou část HDP generují kromě obchodu právě finanční služby. Finanční sektor vytváří kolem 8,5 % HDP a podílí se významně i na zaměstnanosti. Směřuje do něj objemově kolem 90 % zahraničních investic a v uplynulých letech zaznamenával setrvalý robustní meziroční růst. Maltský úřad pro finanční služby (MFSA) registroval v r. 2023 na Maltě 120 bankovních poboček, 22 bank, 48 finančních institucí a 63 pojišťovacích ústavů. Bankovní sektor je silný a těší se dobré kondici. Indikátory stability maltského bankovního sektoru ukazují, že kapitálová přiměřenost se udržuje bezpečně nad požadovanými minimy. Podle agentury Moody’s je maltský bankovní systém stabilní díky odolnosti domácího bankovního systému, přičemž domácí banky se řídí konzervativním a tradičním bankovním modelem.

V roce 1994 maltská vláda schválila sérii zákonů s cílem vytvořit z Malty offshore centrum finančních služeb. Na Maltě je podle odhadů zaregistrováno přes 2500 offshore společností, které rozvíjely svou činnost na základě příznivé daňové politiky. Maltský úřad pro finanční služby (Malta Financial Services Authority – MFSA) je zodpovědný za vydávání licencí a dohled nad úvěrovými a finančními institucemi.

Nejvýznamnější banky na Maltě jsou: Bank of Valletta. Poskytuje osobní bankovní produkty a služby, životní a penzijní pojištění a různé platební karty. Banka nabízí také produkty a služby podnikatelského bankovnictví pro malé a střední podniky, služby správy majetku a devizové služby. Působí prostřednictvím retailové sítě 36 poboček a agentur a také prostřednictvím zastoupení v Austrálii, Belgii, Itálii a Libyi. Celková aktiva: 12,91 mld. EUR. HSBC Bank Malta: dceřiná společnost HSBC Europe BV. Celková aktiva: 6,75 mld. EUR. Dalšími významnými bankami jsou FIM Bank, Sparkasse Bank Malta, IIG Bank, Akbank Tas, Agri Bank , BNF a FCM Bank.

2.4. Daňový systém

Maltský daňový systém vychází z daňových zásad Spojeného království. Jeho základním pilířem je systém úplného započtení daně, který zcela eliminuje dvojí zdanění zisků společností. Akcionáři pobírající dividendy mají nárok na daňový odpočet ve výši daně odvedené ze zisku, z něhož jsou dividendy vypláceny. Celkové daňové zatížení na Maltě patří v rámci EU k podprůměrným.

Typologie příjmů, které jsou zdaněny: příjmy firem, samostatně výdělečných osob, zaměstnanců a kapitálové příjmy.

Zdanění příjmů právnických osob

Daň je uvalena na příjmy firem. Zdanitelným příjmem jsou zisky rezidentních subjektů, jakož i zisky nerezidentních firem z podnikání na Maltě. Zdanitelné příjmy firem jsou daněny ve výši 35 %. Daňové úlevy jsou poskytovány například v souvislosti s dohodami o zamezení dvojího zdanění – daně uplatňované na společnosti, včetně daně z dividend, které byly zaplaceny v domovské zemi zahraniční společnosti, nebudou vyžadovány na Maltě (pozn.: ČR má s Maltou podepsanou tuto dohodu).

Zdanění příjmů fyzických osob

Zdanění je progresivní a příjmy fyzických osob podléhají dani v maximální výši 35 %. Jednotlivé stupně progresivního zdanění se mohou rok od roku měnit. Manželé mohou požádat o společné zdanění příjmů.

Nepřímé daně DPH Základní sazba činí 18 %, avšak existují výjimky. U potravin a léků platí nulová sazba. Dále se uplatňují výjimky na vnitřní a mezinárodní dopravu, dodávky a opravu letadel, export, poskytování služeb pasažérům lodí, pronajímání apartmánů turistům, hotelové služby, dodávky elektřiny, tiskový materiál, lékařské vybavení, sportovní, kulturní a náboženské aktivity, reklamu v masmédiích, dodávky vody. Od ročního obratu zboží nad částku nad 7 tis. EUR vzniká povinnost registrace plátců daně. Informace o DPH lze nalézt na stránkách Maltského úřadu pro DPH (VAT Department): www.vat.gov.mt. VAT General Information (gov.mt) Malta nabízí dobré daňové podmínky při výrazně nižších nákladech na založení a provoz společnosti. Napomáhá tomu i dlouhodobá politická a ekonomická stabilita plynoucí z členství v EU a také všestrannost maltézských společností při mezinárodním daňovém plánování. Přes Maltu lze obchodovat s daňovým zatížením max. 5 %.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Bilance bilaterálního obchodu s Maltou zaznamenávala do roku 2016 pozitivní trend, od r. 2018 se ale snižuje v neprospěch ČR. V r. 2023 dosáhl celkový obrat výše 1,99 mld. CZK a lehce se oproti r. 2022 snížil (2,12 mld. CZK).

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Hlavními dovozními partnery Malty jsou Itálie (19,8 %), Německo (7,8 %), Francie (7,8 %), Spojené království (6,2 %), Španělsko (5,6 %) a Nizozemsko (4,7 %), přičemž vývoz směřoval převážně do Německa. (18,7 %), Itálie (3,7 %), Hongkong (3,2 %), Spojené království (2,2 %) a Španělsko (1,6 %). Většina dovozu, představující 55,2 %, pocházela z Evropské unie a dalších 19,9 % pocházelo z Asie. Stejně tak export směřoval primárně do Evropské unie, tvořil 37,1 %, zatímco Asie získala 16,9 % (údaje NSO 2023).

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Malta je vysoce otevřená zahraničním investicím. Vstup zahraničního kapitálu je vládou podporován bez ohledu na příslušnost k opozici nebo vládní straně. Investování na Maltě je nejen výhodné, ale také jednoduché, a to díky omezené byrokracii a mimořádně příznivým daňovým podmínkám, které maltský stát zajišťuje všem občanům EU. Malta byla hodnocena ratingovými agenturami, jako jsou S&P a Fitch, jako stabilní ekonomika s velkým potenciálem rozvoje. Malta nabízí zahraničním investorům řadu pobídek. Aktuální balíček investičních pobídek, který je podrobně popsán na stránkách agentury pro podporu investic „Malta Enterprise“, nabízí šest oblastí pobídek: přístup k financování, pomoc při realizaci investice, podpora rozvoje malých a středních podniků, výzkum a inovace, podpora firem, zaměstnávání a vzdělávání pracovníků. Ve všech zmíněných oblastech jsou investorům různou formou nabízeny zvýhodněné půjčky, dotace na úroky, fiskální úvěry na investici a zahájení provozu, příspěvky a granty na inovace.

Podle zprávy UNCTAD dosáhl příliv přímých zahraničních investic na Maltu v roce 2022 výši 4,24 mld. USD. Ve stejném roce byl celkový objem přímých zahraničních investic odhadnut na 225,1 miliardy USD, což je téměř třináctkrát více než HDP země. Příliv přímých zahraničních investic během prvních šesti měsíců roku 2023 byl odhadnut na 9,9 miliardy EUR. Nejvíce se na tom podílely finanční a pojišťovací společnosti, které se na celkové výši podílely 88,8 %.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Malta je členem Evropské unie od 1. 5. 2004, je členem Schengenu a Eurozóny (od 1. 1. 2008). Společně s dalšími členskými zeměmi EU tedy Malta vytváří Společný trh a celní prostor a je součástí Společné obchodní politiky EU. Malta se aktivně podílí v rámci EU na vyjednávání a uzavírání obchodních dohod se třetími zeměmi. Malta rovněž aktivně podporuje multilaterální obchodní systém založený na WTO.

Smlouvy s ČR

Základním smluvním dokumentem upravujícím podmínky pro rozvoj hospodářských a obchodních vztahů se zeměmi EU včetně Malty, je Smlouva o přistoupení ČR k EU, jejíž ratifikační listiny byly uloženy dne 3. listopadu 2003. Vedle toho uzavřelo bývalé Československo nebo již samostatná ČR s Maltou následující smlouvy:

• Obchodní dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maltské republiky
• Dohoda o hospodářské, průmyslové a technické kooperaci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maltské republiky
• Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maltské republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu
• Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maltské republiky o leteckých službách mezi jejich územím a za ním
• Smlouva mezi Českou republikou a Maltou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku z r. 1997
• Dohoda mezi Českou republikou a Maltou o podpoře a vzájemné ochraně investic – platnost ukončena v roce 2020 

Mezi další bilaterální smlouvy patří:

• Úmluva mezi Československou republikou a Velkou Británií, týkající se vzorků obchodních cestujících
• Dohoda o přístupu některých britských dominií k Úmluvě mezi Československou republikou a Velkou Británií
• Dohoda o kulturní spolupráci,
• Dohoda o spolupráci v oblasti zdravotnictví
• Dohoda o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty
• Dohoda o sukcesi do dvoustranných smluv

Vláda ČR dne 21. 2. 2024 schválila podpis nové Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění mezi ČR a Maltou.  Po podpisu bude smlouva ratifikována v obou zemích.

3.4. Rozvojová spolupráce

Strategie maltské rozvojové spolupráce (hlavní principy, prioritní země a sektory) spadá do gesce Ministerstva zahraničních věcí. Rozvojová pomoc Malty se zaměřuje na následující geografické oblasti: Afriku – zvláštní pozornost je věnována Etiopii a Somálsku (rozvojové projekty a programy s cílem uspokojení základních potřeb), malé země a ostrovy (podpora mezinárodních programů na posílení jejich ochrany) a Střední východ se zaměřením na Palestinu (vzdělávací programy ve školství a zdravotnictví).

V oblasti humanitární pomoci má Malta dlouholeté zkušenosti, neboť mnohé náboženské organizace a misionáři aktivně přispívali a stále přispívají rozvojovým i humanitárním misiím po celém světě.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Maltská ekonomika je vysoce industrializovaná a založená na službách. Hlavní hnací silou ekonomiky je terciární sektor. Podíl zemědělství k vnitřnímu růstu je velmi nízký kvůli nedostatku vody a suché půdě. Přední odvětví představují námořní sektor (včetně lodního registru), cestovní ruch a textilní a oděvní průmysl. Vývozní položky Malty jsou stroje a mechanická zařízení, farmaceutické výrobky, hračky, hry a sportovní vybavení. Malta dováží nerostná paliva, oleje, elektrické stroje, letadla a jejich části, stroje a mechanická zařízení, plastové a jiné polotovary, vozidla a jejich části.

▶ Civilní letectví, vesmír

Toto odvětví je považováno za jednu z hlavních hospodářských hnacích sil země. Malta má poměrně diverzifikovaný letecký průmysl, který zaměstnává 1,2 % pracovní síly v zemi a vytváří přibližně 2,5 % národního HDP. Maltská vláda vyčlenila vysoké investice do leteckého průmyslu na vybudování nových parkovacích a opravárenských zařízení pro letadla a otevření nové pojížděcí dráhy. Vzhledem k vysoké úrovni českého leteckého průmyslu jsou v zemi značné možnosti pro uplatnění české produkce a pro průmyslovou spolupráci.

▶ Dopravní infrastruktura

Zlepšení dopravní infrastruktury a zajištění lepší veřejné dopravy je nutným předpokladem rozvoje turistického ruchu Malty. Investice ve výši 700 mil. EUR byly vyčleněny na modernizaci maltských silnic. Pro dopravní průmysl a infrastrukturu na Maltě se počítá s balíčkem finančních pobídek ve formě grantů EU na podporu ekologičtější a udržitelné dopravy v celkové výši přibližně 20 milionů EUR. Do konce roku 2025 bude zavedeno přibližně 120 elektrických vozidel s nulovými emisemi, která nahradí stávající dopravní prostředky a pokračuje stavba infrastruktury pro elektrobusy.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Maltský plán obnovy podporuje přechod na digitální technologie investicemi a reformami ve veřejném i soukromém sektoru. Plán například zahrnuje investice do digitalizace veřejné správy a veřejných služeb (34 mil. EUR) s cílem posílit vládní IT systémy a zlepšit digitální veřejné služby. Malta investuje také do digitalizace firem, zejména malých a středních podniků (15 mil. EUR). Řada českých dodavatelů zde tedy může najít odbytiště a partnery pro spolupráci.

▶ Energetika

Malta je malou ostrovní ekonomikou s omezeným napojením na evropské energetické sítě (pouze jeden kabel: Malta – Sicily interconnector), přičemž diverzifikace zdrojů energie je omezená. Díky mírnému podnebí je průměrná spotřeba energie na obyvatele na Maltě ve srovnání s evropskými zeměmi nízká. Hlavním zdrojem výroby elektřiny je dovážený zkapalněný zemní plyn (LNG) (80 % maltské výroby energie), následují ostatní fosilní paliva (12 %) a obnovitelné zdroje energie včetně solární a bioenergie (8 %). Exportní příležitosti lze najít v oblasti výroby zařízení či komponent pro větrnou či solární energii. Trh je otevřen pro zahraniční investice. Právě to by mohla být příležitost pro české energetické firmy (například plánovaná výstavba plynovodu z Itálie). Do budoucna lze za perspektivní obory považovat například technologie pro ochranu životního prostředí, ekologicky šetrné výrobní procesy či oblast zvyšování energetické účinnosti budov. Nejvýznamnějším nadcházejícím vývojem v oblasti maltského energetického mixu je výstavba druhého propojovacího vedení s Itálií (očekává se, že bude dokončeno do roku 2025), které sníží závislost na LNG a dále integruje Maltu do evropského energetického trhu. Maltské orgány rovněž aktivně usilují o zájem investorů o rozsáhlé větrné elektrárny na moři, které by pomohly snížit náklady na výrobu elektřiny.

▶ Chemický sektor, plasty, gumárenství

Údaje o dovozu chemických výrobků jsou na Maltě aktualizovány měsíčně a od ledna 1996 do ledna 2024 činily v průměru 29,8 mil. EUR měsíčně. V lednu 2024 činil dovoz 72,5 mil. EUR, což představuje nárůst oproti předchozímu měsíci (50,7 mil. EUR). Dovoz chemických výrobků činí 6 % celkového importu. Země dováží především organické chemikálie. Obchodní bilance je v případě těchto komodit hluboce deficitní. Jedním z produktů, u nějž roste v posledních letech dovoz nejvíce, jsou umělá hnojiva (růst o 181,8 % od roku 2011) a guma či pryskyřice. Společnosti Sterling Chemical a Chemi Pharma nedávno oznámily nové investice do rozšíření svých továren.

▶ Kulturní a kreativní odvětví, gaming

Ekonomika Malty je z velké míry založena na službách, které tvoři největší podíl HDP země (kolem 80 %). Země se zaměřuje na turistiku či ICT (iGaming) a celou další širokou škálu služeb. Růst se nadále očekává v obchodních a finančních službách a technologiích (FinTech), správě fondů, managementu majetku, finančních službách (pojištění, bankovnictví) a telekomunikacích. České firmy zde mohou nalézt uplatnění především v oblasti programování a poradenství spojeného s IT. Perspektivní jsou počítače a elektronické a optické výrobky; elektromedicínská zařízení a měřicí přístroje. Malta se snaží orientovat svůj průmyslový rozvoj na ekonomiku založenou na inovacích a technologiích.

▶ Zpracovatelský průmysl

Průmyslové technologie, průmysl 4.0 a vývoz strojních výrobků na Maltu představují nejperspektivnější exportní příležitostí. Malta dováží řadu výrobků, od motorů až po čerpadla, a čeští exportéři tak mohou v tomto sektoru nalézt široké uplatnění. Jednou z největších vývozních položek z ČR na Maltu tvoří kotle a mechanické nástroje a přístroje.  V roce 2023 se zpracovatelský průmysl podílel na hrubé přidané hodnotě 7,8 % a představoval přibližně 11 % zaměstnanosti na Maltě. Nejsilnějšími segmenty zpracovatelského průmyslu jsou elektronika, potraviny a nápoje, přesné strojírenství a farmaceutický průmysl. Nové obory přestavují příležitosti pro růst hospodářsko-obchodních vztahů mezi ČR a Maltou: robotika, umělá inteligence, blockchain a 3D tisk.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Přestože na Maltě působí významné farmaceutické firmy, poptává země některá léčiva a zdravotnické doplňky (2,4 % maltského dovozu tvoří farmaceutický průmysl). Life sciences jsou důležitým základním kamenem maltské ekonomiky. Budoucí investice do farmaceutického průmyslu, zdravotní turistiky či rehabilitace patří k perspektivním oblastem, i z hlediska subdodávek. Příležitosti existují pro výrobce zařízení, farmaceutické společnosti, poskytovatele zdravotnických služeb a developery zdravotnické infrastruktury. Díky pobídkám nabízeným vládou a výjimce Bolar na experimentální výzkumné činnosti za účelem vývoje nových léčivých přípravků se na Maltu přesunula řada společností působících na celém světě v oblasti výroby generických léčiv, zdravotnických prostředků a zdravotnických výrobků a služeb. Výjimka Bolar umožňuje farmaceutickým společnostem provádět studie, zkoušky a následné praktické požadavky potřebné k získání regulačních schválení pro generické a biosimilární léčivé přípravky během doby trvání patentu nebo doplňkové ochranné listiny na referenční produkt, aniž by to bylo považováno za porušení patentu. Bolar také osvobozuje od porušení určitých experimentálních výzkumných činností zaměřených na vývoj nových léčiv.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Obyvatelé Malty jsou přátelští a zdvořilí, a ačkoliv upřednostňují vybudování atmosféry důvěry dříve, než započnou obchodní jednání, obvykle se chovají neformálně. Malťané jsou hrdí na svou tolerantní kulturu, zvyky a tradice a žijí tradičním evropským stylem. Zvyklosti obyvatel Malty tuto zemi zřetelně řadí k reprezentantům středomořské křesťanské kultury s patrnými arabskými vlivy. V obchodním styku však vzhledem k historii Malty a silnému britskému vlivu převažují britské zvyklosti.

4.2. Oslovení

Běžnou praxí ještě před započetím jednání s maltskými obchodníky je mít potřebné reference a doporučení. Pokud nemáte nikoho, kdo by vás mohl představit, měli byste poslat dopis se žádostí o jednání přímo majiteli firmy nebo jejímu prezidentovi. Akceptovanou formou komunikace při žádosti o sjednání schůzky či dotazu na produkty a služby se stává čím dál tím vice i elektronická pošta.

Na Maltě jsou využívány také sociální sítě, jako např. LinkedIn, nebo obchodní svět Malty propojuje např. Network Malta, Malta Entrepreneurs, and Business Professionals in Malta. Obchodním jazykem je angličtina, která patří s maltštinou k úředním jazykům. Angličtina je také používána při publikaci zákonů a při soudních řízeních.

4.3. Obchodní schůzka

Malťané preferují osobní obchodní setkání. Úvodní schůzky jsou formální, je důležité budovat vztah ještě dříve, než přijde na řadu obchod samotný. Malťané jsou přátelští, pohostinní a dochvilnost je v obchodním styku výrazem kultivovaného vystupování a respektu vůči obchodnímu partnerovi. Předávání dárků při obchodních schůzkách není zvykem, ale může při vhodné příležitosti na partnery zapůsobit. Hodí se zejména při velmi oficiálních příležitostech.

4.4. Komunikace

Malťané preferují osobní obchodní setkání, video konference však začínají být akceptovanou formou. V korespondenci je hojně využíván e-mail. Klasická papírová poštovní korespondence je využívána jen ve zvláštních případech a ve velmi formálním styku. Téměř všichni Malťané hovoří anglicky na velmi dobré úrovni. Rozšířena je také italština. Malťané jsou velmi otevření a přívětiví, jako tomu v jižních zemích bývá, nicméně komunikace nese známky britského vlivu.

4.5. Doporučení

Svou společnost prezentujte pomocí přehledných podkladů, brožur, v anglickém jazyce, případně ceníkem. Takový přístup naznačí opravdový zájem o realizaci obchodu. Maltští obchodníci jsou výbornými posluchači, nebudou přerušovat vaši řeč, můžete však očekávat mnoho otázek a žádostí dalšího vysvětlení daných problematik. Dochvilnost je očekávaná a ceněna. Vyjednávací proces bývá poměrně dlouhý. Připravte se na přímý komunikační styl, který Malťané upřednostňují.

4.6. Státní svátky

• 1. leden: Nový rok
• 10. únor: Ztroskotání sv. Pavla
• 19. březen: Svátek sv. Josefa
• 31. březen: Den Svobody
• Velikonoce – Velký pátek
• 1. květen: Svátek práce
• 7. červen: Sette Giugno (it. „sedmý červen“; nepokoje v roce 1919)
• 29. červen: Svátek sv. Petra a Pavla
• 15. srpen: Nanebevzetí Panny Marie 8. září: Svátek Panny Marie Vítězné
• 21. září: Den nezávislosti
• 8. prosinec: Svátek Neposkvrněného početí Panny Marie
• 13. prosinec: Den republiky
• 25. prosinec: Vánoce

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Maltské firmy patří většinou do kategorie malých a středních podniků a preferují kontakt s obchodními zástupci přímo na Maltě, protože nemají kapacity a prostředky pro akvizice přímo v zahraničí. Velmi rozšířenou formou prosazování se na maltském trhu je proto prodej prostřednictvím zástupce nebo distributorů. Jejich činnost může být realizována na celém území Malty nebo jen v některých krajích.

Zástupci a výhradní dovozci: Nezávislí obchodní zástupci (agent commercial) provádějí obchody jménem a ve prospěch zahraničního dodavatele. Nepřebírají vlastnictví zboží a také nenesou žádná finanční rizika. Faktury normálně vystavuje zahraniční dodavatel. Za odměnu dostává provizi podle skutečných obchodů a někdy jsou mu také plně nebo částečně hrazeny náklady.

Provizní zástupci (commissionare) provádějí obchody svým vlastním jménem, ale na účet zahraničního dodavatele. Své obchody provádějí jak ve zboží, tak i ve službách (např. dopravních).

Distributoři (concessionaire) kupují zboží od zahraniční firmy nebo prodávajícího a sami je pak prodávají svým jménem a na svůj účet. Distributor tak právně přejímá zboží a pojímá finanční rizika spojená s prodejem. Na Maltě je evidováno několik desítek firem, které působí jako obchodní zástupci nebo výhradní dovozci. Registraci mohou obdržet pouze osoby bezúhonné a s patřičným vzděláním. Většinou se vyžaduje ukončení studia práva nebo ekonomie nebo minimálně pětiletá praxe v prodejním oddělení. Mezi nejvhodnější způsoby navázání prvních kontaktů s místními partnery patří mezinárodní veletrhy nebo skrze hospodářské komory.

Z hlediska ČR je přístup na maltský trh bez obchodních bariér. ČR i Malta se v roce 2004 staly po vstupu do EU součástí jednotného vnitřního trhu. Malta je otevřenou zemí, která je tradičně obchodně zaměřená a využívá své strategické polohy ve Středozemním moři. Ochrana domácího trhu se dnes zaměřuje na minimum oblastí, např. na zemědělství, kdy si maltská vláda uvědomuje rizika závislosti na dovozu potravin a snaží se domácí zemědělsko-potravinářský sektor podporovat.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Zřízení kanceláře, založení pobočky nebo společného podniku na Maltě není složité. Maltská vláda podporuje zakládání firem na Maltě, protože s nimi přicházejí do země investice a rozšiřují se možnosti zaměstnávání maltských občanů. K formálnímu založení firmy na Maltě v některých případech stačí někdy jeden týden. Maltský zákon o obchodních společnostech vychází z britského vzoru a stanovuje jednoduchý postup, jak založit společnost podle maltského práva.

Na Maltě platí právní předpisy EU a nízké daňové sazby. Sazby daně z příjmů právnických osob, daně z práv duševního vlastnictví, daně z hazardních her a daně z přidané hodnoty jsou nejnižší v Evropě.

5.3. Marketing a komunikace

Doporučuje se použít propagační materiály v angličtině (vedle maltštiny druhý úřední a rozšířený jazyk). Využívána je také reklama na internetu a sociálních sítích. V počáteční fázi pronikání na maltský trh lze českým firmám doporučit účast na hromadnějších akcích typu veletrhů, případně propagační akce pořádané velvyslanectvím, CzechTrade či některou z obchodních komor.

Mezi nejvýznamnější PR agentury na Maltě patří Malta PR Agency (maltapragency.com), BPCInternational BPC International – Advertisingand Public Relations Agency in Malta a Strategic Malta.

Podle zákona o spotřebitelských záležitostech je klamavá reklama ve všech médiích na Maltě přísně zakázána. Všechny formy komunikace související s propagací produktů nebo služeb, zejména potravin, proto musí být transparentní a přímočaré.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

V oblasti ochrany práv duševního vlastnictví nevybočuje Malta z běžných standardů zemí Evropské unie. Malta je členem Světové obchodní organizace (WTO), a proto jsou její zákony o ochraně duševních práv v souladu s TRIPS (Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví). Dohoda TRIPS vymezuje minima v oblasti ochrany duševních práv, které musí splnit každý člen WTO. Také specifikuje donucovací mechanizmy, a je komunikační platformou pro řešení mezinárodních sporů souvisejících s duševním vlastnictvím.

5.5. Trh veřejných zakázek

Podle maltského práva je hlavním legislativním nástrojem v oblasti zadávání veřejných zakázek nařízení o zadávání veřejných zakázek  LEĠIŻLAZZJONI MALTA(legislation.mt) . Tato nařízení transponují ustanovení směrnice Evropské unie 2014/24/EU, která se zabývá zadáváním veřejných zakázek. Hlavní kritéria výběru se týkají tří aspektů: vhodnost pro výkon odborné činnosti; ekonomická a finanční situace a technická a odborná způsobilost. Veřejné zakázky, včetně zakázek pro státní firmy jakou je např. elektrárenská společnost Enemalta, jsou pravidelně vyhlašovány ve Vládním věstníku Malty každé úterý a pátek. Na internetu tendry publikuje  Informační úřadMalty (Department of Information) (sekce „Public Tenders“).

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

V zahraničním obchodě jsou oblíbené dokumentární platby. Zejména pokud se jedná o první dodávky zboží, je využíván dokumentární akreditiv. Obchodní kultura na Maltě je vyspělá a podnikatelé zpravidla platí za faktury včas. Problémy s placením snižují firmě kredit v podnikatelských kruzích, což se pak nepříznivě promítá do obchodního styku a úspěchu firmy. V zájmu minimalizace rizika si lze prověřit údaje o maltských firmách v obdobě obchodního rejstříku, jehož správa spadá pod  Maltský úřad pro finanční služby (Malta Financial Services Authority) . Na stránkách úřadu je odkaz na registr firem. Obchodní rejstřík poskytuje zdarma on-line pouze jméno společnosti, registrační číslo a adresu.

Další informace o společnosti, např. akcionářská struktura nebo jména ředitelů, mohou na stránkách obchodního rejstříku získat pouze registrovaní uživatelé. Registrace je zdarma, avšak za stahování dokumentů z těchto stránek je třeba zaplatit. Obchodní spory jsou řešeny před soudy nebo v arbitrážním řízení. Arbitráž nabízí rychlejší rozhodnutí ve sporu, avšak samozřejmě bez možnosti odvolání. Vzhledem k povinnému členství podnikatelů v obchodních komorách si lze vyžádat informace o maltských firmách na Maltské obchodní, podnikatelské a průmyslové komoře.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

V souvislosti se vstupem ČR a Malty do EU mají občané ČR právo na pobyt ve všech členských státech EU včetně Malty (volný pohyb osob). Malta je od roku 2007 součástí Schengenského prostoru. Právo pobytu může být omezeno pouze v případech odůvodněných veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností nebo ochranou zdraví. Občané ČR mohou cestovat na Maltu na platný cestovní doklad (pas), jehož platnost by měla nejméně o 3 měsíce přesahovat plánované datum odjezdu, nebo na občanský průkaz se strojově čitelnými údaji, pokud nemají oddělenu část (tj. bez odstřiženého rohu). MV nedoporučuje, aby občan ČR mladší 15 let, který cestuje společně s rodičem a je zapsán v jeho občanském průkaze, cestoval bez vlastního cestovního dokladu pouze na základě tohoto zápisu v občanském průkaze.

Český státní příslušník cestující na Maltu motorovým vozidlem musí být vybaven „zelenou kartu“ potvrzující platné pojištění odpovědnosti za škody způsobené řízením motorového vozidla s platností pro Maltu.

Očkovací průkaz pro domácí zvířata cestující s českým občanem na Maltu je povinen.

Lékařská pohotovost:

• ostrov Malta – tel. 196
• ostrov Gozo – tel. 112

Malta je pro cestovatele relativně bezpečná a bezpečnostní situace je v zásadě stejná jako v jiných evropských zemích. Trestná činnost je minimální a převažují drobné krádeže. V každém případě je třeba dodržovat základní zásady opatrnosti. Dojde-li k trestnému činu, je nutné událost ohlásit na:

• Policejním ředitelství Malta-Floriana tel.: +356 2122 4001
• Policejním ředitelství Gozo, Victoria, tel.: +356 2156 2040

Doporučuje se dodržovat následující bezpečnostní opatření: dávat si pozor na kapesní krádeže, krádeže vozidel, vykrádání bytů a hotelových pokojů, nenechávat věci bez dozoru na plážích a v automobilech, věnovat zvýšenou pozornost fotoaparátům, kamerám a cennostem vůbec, nekupovat cenné zboží a elektroniku u pouličních prodejců a na trzích, kde neobdržíte doklad o zaplacení s daňovým dokladem, vždy požadovat doklad o zaplacení.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

V rámci EU má Malta volný pracovní trh, ale pro cizince ze zemí mimo EU je relativně uzavřený. Maltské úřady vyžadují, aby zaměstnavatelé prokazovali, že na dané pozici nemohou zaměstnat občana Malty a teprve poté vydávají pracovní povolení pro cizince. Administrativní náležitosti spojené se získáním pracovního povolení vyřizuje budoucí zaměstnavatel dotyčného cizince. Zaměstnávání se řídí maltským pracovním právem.

5.9. Veletrhy a akce

Největší výstavní a konferenční areál je  Malta Fairs and Convention Center , na jehož webu lze nalézt i kalendář veletrhů. 

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Římě

Via dei Gracchi 322, 00 192 Roma

Tel.: +39/06 360 957 1 (ústředna)

Ekonomický úsek: +39/06 360 957 29 nebo 30

E-mail ekonomického úseku: rome.commerce@mzv.gov.cz

E-mail velvyslanectví: rome@mzv.gov.cz

Konzulární pohotovost: +39/335 310 450

Web: www.mzv.gov.cz/rome

Honorární konzulát ČR na Maltě, který je řízen Velvyslanectvím ČR v Římě.

Vedoucí úřadu je honorární konzul:

• Pan John Paul DE GIORGIO
• Tel.: 356/20 92 7399
• E-mail: Malta.Honorary@mzv.gov.cz
• Provozní hodiny úřadu: pondělí–pátek 08:00–17:00

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• Záchranná služba: 196
• Policie: 112
• Hasiči: 199
• Pomoc motoristům: +356 2124 2222 / 2144 2422, 2132 0349 / 2133 3332
• Air Malta – rezervace letenek na letišti v Luqa (non stop služba): +356 2124 9600
• Červený kříž: +356 2122 1022

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Internetové stránky maltské vlády a hlavních institucí (maltská i anglická verze)

• Ministerstvo financí
• Ministerstvo zahraničních věcí (zodpovídá i  za oblast zahraničního obchodu)
• Malta Enterprise – Agentura pro podporu obchodu, investic a podnikání
• Maltská agentura pro komunikaci
• Dopravní podniky Malty
• Maltská centrální banka
• Maltská burza